Zamatová extáza

Sametová extáze je těžce geniální. Playboyové Jonathan Rhys-Meyers a Ewan McGregor se před třinácti lety neskutečným způsobem odvázali (Christian Bale hraje tradičně druhé - nebo lépe řečeno třetí - housle) a předvedli výkony srovnatelné snad jen s Kilmerovým Jimem Morrissonem z The Doors. Skvělá kamera a především neoposlouchatelný glamrockový soundtrack, který z velké části nazpívali oba zmínění herci. Kdo to neviděl na velkém plátně, přišel o hodně. Žeru to! (10.11.2011)

Je tu David Bowie aj Iggy Pop. Oscar Wilde čoby absolutórium. Revolta ktorá si vystačí s vlastnou pompou. Vztýčené prostredníky, exhibicionizmus, bisexualita. Skvelá hudba, ktorá to všetko nádherne rámuje a dotvára. Lesk aj bieda. ...A skoro som zabudol - onanujúci Christian Bale! NO NEMILUJTE TO!!! (04.08.2006)

Že by mi nakonec byly po chuti i hudební filmy? Do nedávna nemyslitelná věc. Sametová extáze mi sice nepřivodila nic sametového, ale stav podobný extázi ze sledování (proboha po jaké době) něčeho tak výjimečně skvostného ano. I když jsem trochu pozdějšího data a glamrock přímo nevyhledávám, byla to láska na první pohled. Písně ve filmu rozvibrovávají ušní bubínky tou správnou libou frekvencí a navození sedmdesátek zvládaly bez debat. Stejně tak se Meyers a McGregor dokázali bravurně sžít se svými postavami a odzpívat většinu svých partů (potlesk). Z vedlejších postav bych možná vypíchl trochu opomenutou Toni Collette, jejíž Mandy byla správně šáhlá a posléze i správně zhrzená. Jako třešinku na dortu přináší spletitý děj pár neznámých, nad kterými si vnímavější část diváků bude jistě ráda lámat hlavu. Abych ty svoje superlativy nějak zakončil…Je to queer a gay v tom nejlepším, přeneseném i nepřeneseném slova smyslu…100% a šup do topky. (02.03.2011)

V době, kdy lidé tíhli ke spánku ne k životu, přišla křehká bytost, která bujarou náladou oslovila mladé, rozpoutala revoluci a přeměnila anglické domky v tepající doupě androgynů. Rodičovským zákazům navzdory. Ten rozpolcený anděl měl tvář J.R. Meyerse a tenhle herec měl zase talent Boha. Nadšeně jsem pobíhal naskytnuvším světem světel a jeho úderností, avšak občasná ztráta pozornosti (reportér a jeho pátrání), rozpoutala v mojí hlavě takovej binec, že jsem nerozeznal real od unreal, což - jak určitě sami znáte - je dost na pytel. Velvet Goldmine je dost svéhlavej film, což je předzvěst palce nahoru, nicméně o tři roky mladší Hedwig and The Angry Inch má, podle mě, větší tepovou frekvenci. Ale zaextázuju si ještě jednou. (18.07.2010)

Setřesu si z vlasů třpytky, nasadím holiny na vysoké platformě a skopnu z postele tu holku, co se mně tam v noci ubytovala.... a pak se probudím.... ano, jako bláznivý, živý a barevný sen je tento film, vše, co si přejete, v něm můžete mít, nejsou žádná omezení, žádná tabu, jen splynutí s dobou, hudbou a sexem, s kým si jen vzpomenete. Krom hmatatelné atmosféry zde fascinují především herci - androgynní Rhys Meyers ve svém dekadentním pozérství, dynamický rocker Ewan McGregor s holým zadkem a kdoví, čím ještě :-), Christian Bale s mladicky okouzleným ruměncem ve tváři a vše dohromady spojující, neustále se měnící Toni Collette. Opulentní pódiové hody s Jonathanovým a Ewanovým zpěvem jsou festivalem smyslů i oslavou abstraktního vnímání a soundtrack mě bude činit šťastnou ještě hodně dlouhou dobu. (28.04.2012)