Jeho veličenstvo Minor

Nepopsatelnej zážitek, po kterym jsem byl nucenej překopat svůj osobní žebříček největších filmovejch haluzí, přičemž se tato sračka posunula kamsi k předním místům, ne-li na samotný vrchol. A to i přesto že jsem viděl jen pár minut z různých částí filmu...myslím že těch pár minut bylo i tak pro moje psychický zdraví až moc. Děkuji české televizi za tuhle jedinečně odpornou zkušenost, kterou můžu doporučit snad jen největším filmovým masochistům, řádně našlehnutým dávkou halucinogenů. (29.03.2010)

Můj oblíbený režisér mne tentokrát dost překvapil. Tenhle film je opravdu hodně náročný. Musí být hodně trnem v oku pro všechny, kdo si myslí, že dnešní člověk je vrcholem stvoření či konečným cílem evoluce... ale já si při sledování postav ve filmu položil otázku - v čem se vlastně liší od valné většiny těch, které potkávám denně na ulicích? Jak se lidé změnili? Jsou ti, které ve filmu vidíme, natolik odlišní a jsou horší než dnešní společnost? Annaud je na své diváky náročný. Rozhodně netočí filmy pro to, aby prvoplánově pobavil, spíše chce po svém divákovi, aby taky něco pro pochopení filmu udělal - aby nad ním přemýšlel... a to podle zdejších hodnocení očividně bolí. Po shlédnutí filmu jsem dal 4 hvězdičky. I já se rád nechávám filmem bavit a i když musím přemýšlet, chci být výsledkem přemýšlení potěšen... když jsem ale psal komentář, uvědomil jsem si, jak skvěle mistr Annaud svou hru rozehrál... a hodnocení jsem musel změnit. A rozhodl jsem se, že si film pustím ještě jednou. Za pár dní, až se trochu zklidní mé emoce a budu schopen snad lépe vnímat to, co chtěli autor i režisér vzkázat divákům. Zajímavé komentáře Aelita a VictorMartel. (30.06.2013)

Negramotu Minora vychovávaného prasaty, jehož největším koníčkem je onanování při pohledu na svou vysněnou lásku znásilní satyr, který místo hry na flétnu radši ojíždí stromy a pak už to jede………….. Tak tohle byl mega úlet, bohužel ve špatném slova smyslu – Jestli to měl být od Annauda Pasoliniovský pokus o provokaci, tak z toho vyšel jen prach sprostý trapas. (17.01.2011)

Myslím, že Annaud si mne ruce a zvláště by asi by spokojen při čtení některých zdejších příspěvků. Může to být výlet na tripu, pro mě je to ale spíš zcela chtěná a dozajista racionálně vytvořená záležitost. Jako taková sice přísná měřítka stejně nesnese, ale cosi mě nutí trochu to přeci jen ocenit. V podstatě nejde o nic jiného nežli o trochu ujetější filozofování, které má k serióznosti daleko jako lidstvo k Proxima Centauri, ale jak jsem již zmínil, domívám se, že jde cílený záměr. Annaud zdá se, si chtěl udělat tak trochu srandu ze všeho okolo sebe, z historie filmu, mnoha jiných věcí, lidí a v neposlední řadě i sám ze sebe. Párkrát jsem se od srdce zasmál, ačkoliv způsob zde užitého humoru není mým oblíbeným. Chápu, že to mnohým nevoní a nikdy nebude. Annaudovi je to stejně jedno. (27.03.2010)

Po vpádu Dórů do Řecka (ca. od 12. století př.n.l.) nastává období temna (již ve smyslu nedochovaných zpráv), Scénárista Gérard Brach (a zřejmě i Annaud sám) v něm vidí období, kdy rozdíl mezi zvířaty (včetně mytických) a lidmi nebyl až tak velký, a sexuální aktivita nebyla tak rozlišena jako dnes (i když tehdejší praktiky rozhodně nevymizeli). I po přečtení místních příkrých odsudků se mi film jevil mýtotvorně zábavný (řecká mytologie - na rozdíl třeba od indické - mi nikdy příliš nesedla), dokonce i napínavý, a v podstatě mi vadila jen čeština, se kterou jsem si zde nevěděl rady. Pozn. 1: Pojmout film i jako politicku satiru asi také není od věci. Pozn. 2: Gheorghe Zamfir měl určitě radost, když zjistil, jaké má skvělé předchůdce. (28.12.2017)