Tichý hlas

Je mi ľúto, že sa nemôžem stotožniť s výborným hodnotením a obdivnými komentármi k tomuto filmu. Pravdepodobne som nebol správne naladený alebo nepatrím do správnej cieľovej skupiny divákov. Nemal som sa na čom zasmiať, údajná dráma ma nechávala ľahostajným, romantiku som nenašiel a hudobne som tiež niekde inde. Takže suma sumárum, nebol som znechutený, ale ani nadšený, čomu zodpovedá moje neutrálne hodnotenie. (04.06.2016)

Plachá dívka zvaná LV (Jane Horrocks) sedí celé dny zavřená ve svém pokoji, poslouchá staré desky po otci a mlčením udržuje svět v rovnováze. Protože soužití s tak uřvaným a vulgárním stvořením, jakým je její matka Brenda Blethyn, by udělalo hluchoněmého autistu i z největšího extroverta. LV ale není hluchá a jak se ukáže, ani němá. Matčin milenec, upocený agent barových takyumělců Michael Caine náhodou objeví, že LV má schopnost všechny své důkladně naposlouchané zpěvačky skvěle imitovat a rozhodne se toho obchodně využít... Kdybych si o tom nepřečetl, nenapadlo by mě, že film byl natočen podle divadelní hry, ušité na míru skutečným imitátorským schopnostem Horrocksové. Zaprvé ta subtilní osůbka budí dojem trefně obsazené neherečky, zadruhé jsou její imitace maximálně přesvědčivé. Naživo v divadle musely scény se zpěvem působit až magicky. Ve filmu člověk automaticky mylně předpokládá, že jde o playback nahrávek Shirley Bassey, Marilyn Monroe, Judy Garland a dalších a to možná ubírá jeho protagonistce podíl ze zasloužených ovací. Navenek Tichému hlasu dominuje dryáčnická Brenda Blethyn, ale je to hlavně tím, že její postava je silně extrovertní přestárlý diblík. Nepřehlédnete ji a hlavně nepřeslechnete. Horrocksová je stejně skvělá, jen méně viditelným způsobem. Ewan McGregor jako její spřízněná duše, plachý milovník poštovních holubů Billy, je podobný případ. Blethynová, Michael Caine a také Jim Broadbent jako pupkatý provinční kabaretiér mluví šťavnatým a pro mě libozvučným cockney přízvukem, film je napěchovaný hity z mé oblíbené éry bigbandů, plný neokázalého britského humoru a přestože je svým způsobem dojemný, neobsahuje ani stopové prvky citového vydírání. Takže přesně můj šálek čaje. Nenápadný malý skvost. 100% (04.10.2010)

Ano, někdy je naprosto zbytečné mluvit nahlas... Půvabně křehká Jane Horrocks mě okouzlila a v mžiku si mě získala. S její filmovou matkou jsem měla dost velký problém, bravurně ztvárněná (Brenda Blethyn se z fleku může pasovat na královnu alkoholiček), nicméně odporná osoba. Gramofonové desky, to byly časy... (10.01.2019)

Kdyby tenhle příběh Angláni nezjemňovali nejlíp, jak to jenom jde, mohlo by se jednat o vcelku brutální drama. Mladá holka žije v pokoji velkém asi jako kumbál Harryho Pottera, umře jí táta a tak se uzavře do sebe a do starejch hudebních šlágrů. Její matka chlastá jak duha a doufá, že chlastem klofne nějakýho zazobance. V tu ránu se přiřítí Michael Caine, kterej zjistí, co to má panička za hudební talent ve špíži a rozhodne se jí prodat do otroctví showbyznysu. Mladá holka, kterou hraje Jane Horrocks, je tak brutálně uzavřená, že se jen tak nedá, ale ke konci předvede tak překrásnej koncert, že stojí za to si na ten konec počkat. Jana má evidentně překrásný hlas a divím se, že jsem o ní nevěděl něco víc. Tady by z ní okamžitě udělali Superstar a rozjela by duety s Gottem a Bílou. (09.02.2016)

„Sny sa občas plnia.“ Veľmi zvláštny film. Prvú hodinu je to typicky britský feel good film á la Do naha!, Billy Elliot, alebo ostatne aj predchádzajúci režisérov film (tentoraz pre zmenu o futbale) s Peteom Postlethwaiteom a Ewanom McGregorom Odpískané. Čiže je to istým spôsobom ponuré, depresívne, smutné a postavy sú v poriadnych sračkách, ale zároveň sa nad tým všetkým vznáša istá opantávajúca dobrá a sympatická atmosféra a milá nálada a vy viete, že hoc to bude ťažké, napokon sa to (česť výnimkám) skončí dobre, pekne a povznášajúco a vy v ten večer pôjdete spať s dobrým pocitom v duši. Tichý hlas je z podobného súdka, hoc postava matky (herečka bola nominovaná na Oscara) je trochu cez čiaru, Broadbent s dlhými vlasmi vyzerá ako chlipný ujko postávajúci každý piatok pred základnou školou a Caine hrá v podstate bezcharakterné hovädo, ktoré pre peniaze a slávu urobí prakticky všetko a je mu fuk, koľké nevinné životy pri tom zničí. Režisér napriek týmto divným postavám stále natáča ako keby to bol feel good film (Špekouni!) a nie mrazivý triler á la Carrie. K nepríjemným momentom to naplno začne smerovať ku koncu, kedy som si vravel, že toto už vážne nie, že toto tvorcovia prehnali, prekročili hranicu a zo smutnej, horkosladkej komédie urobili čosi veľmi nepríjemné, čo vlastne neviem (a pravdupovediac ani nemám chuť) definovať. Zarazila ma i nekvalitná práca s dramaturgiou príbehu: spočiatku to vyzerá ako mikrosonda do života obyvateľov malého mesta, ale väčšina postáv napokon vypadne z deja bez normálneho konca. Ako vravím? Veľmi zvláštny film. A nezabudnuteľný. Lež si nie som príliš istý, či v dobrom... alebo nie v dobrom. (14.10.2023)