Emma

Před nějakým časem jsem viděl seriálovou Pýchu a předsudek, která mě doslova nadchla a tak od té doby vyhledávám filmy těžící z námětů Jane Austenové. Bohužel zjišťuju, že jsem hned napoprvé viděl asi to nejlepší, co kdy z jejího díla bylo zfilmováno a tak je vždy můj index očekávání až příliš vysoko a já jsem pak mírně zklamán. Emma ale rozhodně patří k tomu lepšímu, co z díla této autorky proniklo na filmové plátno. Jednoduchý, roztomilý, nekomplikovaný příběh s několika humornými scénami kazí jen množství postav, které se mihnou na scéně tak krátce, že při pozdějším odkazu na ně netušíte o koho jde a chvíli vám trvá, než se tak v dialozích, na kterých tento film hodně staví, zorientujete. Celkově ale milá podívaná. 70 % (07.02.2010)

Další velmi povedená austenovská adaptace, tentokrát natočená zcela neznámým Douglasem McGrathem. Vizuální stránka bohužel nijak neoslní a hudební podkres je nevýrazný, ale to není to podstatné. Tady jde totiž v první řadě o intriky, především o intriky milostné. Čím jiným by se ostatně měli zabývat elegantní hrdinové a hrdinky dokonale uhlazených mravů. Sňatek je v tomto světě chápán jako dosažení osobního štěstí a kýženého společenského postavení, a to nejenom pro ženy, ale i pro muže. Ovšem hledání protějšku, který by tyto vysoké nároky naplnil, je obtížné pro všechny zúčastněné. Pro diváka neznalého románové předlohy bude navíc trochu na překážku značný počet postav, propojených složitými příbuzenskými vztahy, což má za následek určitou nepřehlednost. Mnohé vedlejší dějové linky jsou pochopitelně pokráceny a nároky, kladené na divákovu pozornost jsou značné - také proto, že většina přítomných své pravé city a tužby obratně skrývá za příjemnou fasádu společensky bezchybného vystupování. Vlastně je skoro s podivem, že se alespoň někteří z nich doberou na konci k tomu kýženému vyznání a zasnoubení. Gwyneth Paltrow předvádí dokonalou směs sebevědomí a naivity, která z Emmy dělá nikoliv dohazovačku, jak někteří s oblibou tvrdí, ale dobrodějku prahnoucí po štěstí těch ostatních, ovšem štěstí podle jejích pošetilých představ. Jeremy Northam je jako pan Knightly uspokojivě charismatický, většina ostatních jakž takž odpovídá svým románovým předobrazům. Zvláštní zmínku si ovšem zaslouží neodolatelně roztomilý, blonďatými kučerami ozdobený Ewan McGregor v roli nezodpovědného svůdce Franka Churchilla. (22.03.2020)

Veskrze roztomilá austenovská hříčka s city, staromódní podívaná, evokující návštěvu prababičky, antikvariátu i krámku se starožitnostmi, a tak jednou za čas není na škodu dát se rozmazlit starými časy v milostných rošádách, rozehraných hanebnou Emmou, která nesmlouvavě posunuje figurky na šachovnici podle svých vlastních pravidel, a jelikož jsme v dobách, kdy se milostné záměry neslušelo dávat na odiv, není problém táhnout i divákem, který bude jednu chvíli jemně naváděn k přesvědčení o správnosti dohazovačských vizí, aby vzápětí začal zmatkovat, zda na cestě ke štěstí v páru někdo nepřebývá či nechybí. Ač může tato vintage romantika vyznívat naivně a bezduše, skrývá nemálo mouder, mimo jiné rozdíl mezi dobročinností a laskavostí... Půvab ženského obsazení, korunovaný empírovými střihy viktoriánské éry, je bonusem navíc, z mužů jej doplňuje pouze Northamova nenucená elegance, ostatní jsou zde tak trochu za šašky a bohužel, Ewan McGregor opět uplatnil svůj zpěv, i tak pro mě Emma byla příjemným ... rozptýlením (?), abych byla tedy stylová... (11.11.2013)

Výjimečné dílo Jane Austen čerpající náměty i samotný styl z klasicismu a přesto řešící konflikty romantickým způsobem, navíc často zahrnující postupy realistického slohu, bylo převedeno do výborné filmové podoby, co se týče formy i herců. Obsahem se však změnilo v silně ironicky nadsazenou skoroparodii, která může vynikat snad v sebekritických postojích, ale opravdové literární kvality jí jsou silně vzdáleny. (03.02.2005)

Emmu jsem si kdysi pouštěla vždycky, když jsem měla splín a bylo mi smutno. A vždycky zafungovala. Svěží, milá, vtipná, s jiskřivými dialogy. Skvěle obsazená a odehrávající se ve sluncem zalité nádherné krajině. Pokud na vás něco působí jako elixír - není nad čím dumat. Tu radost musím nekriticky ohodnotit maximem. (17.09.2016)