Obsahy(1)
Cimrman jako pedagog byl požádán, aby zpracoval do Kapesní učebnice c. k. poddůstojnického sboru heslo Země česká. V té době znal Čechy jen z mapy rakousko-uherského mocnářství v měřítku 1:500 000. Napsal: "Zemi českou co do jejího povrchu lze charakterizovati jako hory, doly, černý les. Mezi Sušicí a Pískem je poušť. Severně od města Kouřim táhnou se rozsáhlé tabákové plantáže až ke kuřácké metropoli Šluknov. Zkamenělé výměšky vyhynulých mamutů dolují pilní Čechové v okolí Veltrus. Za zmínku stojí též okultistické doupě Duchcov a letovisko jihočeských zbohatlíků Prachatice. Léčbou štítné žlázy jsou známy lázně Volary. Český ráj je krajem nudistů. Zdejší adamité a evité chodí zde, jak je Pánbůh stvořil, oděni jen tu a tam, nedbajíce církevních pohrůžek z Mnichova Hradiště. Své centrum, památný to hrad, pojmenovali si nudisté českým názvem pro krásnou ženu: Kost." Zůstává dodnes tajemstvím, zda Jára Cimrman přispěl takto do příručky z pouhé neznalosti, či zda byl veden úmyslem rozložit poddůstojnický sbor a znemožnit mu případné operace na českém území. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (282)
Úvodní seminář průměr s pár světlými momenty (např."loutkohra", postava rekvizitáře, profackování v zákulisí,...), hra je pak dlouho překvapivě nudná, bez nápadu - ano, absurdní. Slavná hláška "debil, blbeček..." pak zazní až jako zjevení v moři šedi. Cimrman má skvělé a geniální hry, tahle k nim u mě nepatří. ()
Pokud jde o Cimrmanovské semináře obecně, jsem jimi, snad s výjimkou Posla z Liptákova, poněkud znuděný. Zde chválím teorii pravdy a omylu plus způsob lekání žactva, zbytek spíš průměr. Pokud jde o hru, pak, ačkoliv oceňuji onu nadčasovou satyru resortu školství, na rozdíl od většiny hodnotitelů si mě tento opus získal zcela jinou okolností, a sice komediálním mistrovstvím Miloně Čepelky. Díky němu je Třídní kniha mezi ostatními cimrmanovskými hrami naprosto ojedinělými počinem. To, co tam na závěr předvede je naprosto nečekaná bizarní úchylárna, která nemá obdoby ani v rámci tohoto ujetého divadelního spolku. Pokud jde o mimiku, je Čepelka v rámci souboru jednoznačná jednička. 70% ()
Já myslím, že je to pěkný, vlastně až skvostné věc. I když se ke konci sama tak trochu dokola vykrádá, což je ale v pořádku, jelikož dle teorie externismu vykrádá vše kolem, a ne sebe... čtyři hvězdy Vyšetřování náleží už jenom za ty čtyři ukradené čepice. A Cimrmanova šesterka se, doufám, promítne jednou i do osnov PdF. 80% ()
Geniální absurdní hra o tom, jak se vždy uplatňovala moc v českých zemích. Mocenský systém jen málokdy sáhnul k otevřené brutalitě, a ve škole, kde učil děti být občany, se to též projevovalo. Naopak poddaní věděli, narozdíl od poddaných ruského cara nebo pruského krále, že mají co ztratit, a to s revoltou většinou nepřeháněli. Schování třídní knihy je kousek podobného druhu, jako když nechal v roce 1871 staročech Skrejšovský natisknout císařský reskript o odmítnutí fundamentálek na „tenký a velmi jemný papír“. Učitelský sbor, kombinující pochlebování a výhrůžky, naopak připomíná Vídeň, ale později stejně dobře Prahu (pokud se zrovna nebavíme o 50. letech 20. století). Způsob, jakým se zkrachovalí pegagové pokoušejí uplatňovat exaktní systém školské hierarchie a byrokracie, je krásná ukázka toho, co se stane, když smícháte německou preciznost a slovanský fatalismus a nihilismus. ()
Vlastně to mám naopak jako u posledního Cimrmana, kterého jsem viděl (Hospoda Na mýtince) - seminář byl super a bavil mě, ale hra byla nudná a nevtipná. A to celkem dost, snad ještě víc, jak seminář u Hospody... Tu bych si i přes něj klidně zopakoval, zatímco u Vyšetřování ztráty třídní knihy tuhle potřebu nemám ani jenom kvůli semináři. Proto tentokrát půjdu pod čtyři hvězdy, ačkoli objektivně to špatné určitě není a je tu nemalý počet míst, u kterých jsem se opravdu bavil, jen jich prostě, no... nebylo dost. 3* ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (12)
- Původně v představení nebyla role „Zemského školního rady“, ale „Ministra školství“. Ke změně došlo v roce 1972, kdy proběhla obnovená premiéra hry „Vyšetřování ztráty třídní knihy“, kdy byla začleněna do Cimrmanovy doby, kdy ministr školství v Čechách nemohl být. (mnaucz)
- Původně třída 7.C, o které mluví učitel (Zdeněk Svěrák,) nebyla na školní exkurzi v pivovaru, ale na řepné brigádě. Avšak když hra měla v roce 1972 obnovenou premiéru a byla začleněna do Cimrmanovy doby, tak byl tento vtip změněn. (mnaucz)
- Seminář, kdy se Zdeněk Svěrák zmíní o konferenci „Dědicové Komenského“, je vytvořen na motivy semináře ze hry „Domácí Zabijačka“. Vidět ji můžeme na záznamu výročního představení k 30 letům Divadla Járy Cimrmana. (mnaucz)
Reklama