Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (184)
je těžké u Cimrmana říct slovo nejoblíbenější,ale tato hra se pohybuje rozhodně mezi čtyřmi,které si pouštím nejčastěji...seminář perfektní stejně jako druhá část,kde se to hláškami,vtipy a narážkami jen hemží...ovšem naprostou nutností je,aby pani správcovou hrál Jan Hraběta...absolutně jeho nejlepší výkon u Cimrmana vůbec....No jo,jen si ještě chvilku blbněte,ale v devět se zhasíná a jde se spát.. ()
S cimrmanovskými hrami mám, kromě jedné výjimky, vždycky stejný problém - pokaždé je výrazně lepší seminář nebo samotná hra, přičemž to druhé je zase výrazně slabší. A stalo se to i zde. Seminář mě bavil úplně neskutečně, ale u samotné hry jsem se spíš jen pousmíval, než že bych se pořádně bavil. Nicméně ta slabší polovina mi tu nepřišla tak "slabá" jako u ostatních her a i ji samotnou jsem si celkem užil, takže u mě Lijavec nakonec dopadl dost slušně. Ale na Dobytí severního pólu pro mě pořád nemá - a popravdě mám pocit, že žádná jiná hra ani mít nebude. 4* ()
Psychodrama vhodné pro pacienty psychiatrických léčeben a poslaneckých sněmoven. To se nasmějete – lidové vrstvy! Pravý Točník – pardon – žebrák, by měl znát dva tři dojemné příběhy. „A víc jak krejcar mi nedávejte, feudále. Nechci se vrátit v tu bohatou pakáž!“ „ Kachno! Potápko! Bukači!“ „Nechte si těch impertinencí, feudále. Jsme zde samí obyčejní civilisti.“ Ach – „to vám byl slavný den, kdy k nám byl zaveden e-lektrický proud…!“ Koho příště na svět přivede porodní dědek? Že by Zlatovlásku…? „Odpočívej v pokoji…“ – „Taková píseň dovede vyburcovat!“ ()
I tento Cimrman je případem, kdy úvodní seminář je zábavnější než samotná hra. Ovšem pokud bych měl srovnat třeba s Poslem z Liptákova, tak ani v besedě se tentokrát nepodařilo nastolit (a hlavně udržet) pravou cimrmanovskou zábavu a pokud k tomu připočítáme slabší hru, tak hodnocení zůstaně jen tak na půl cesty. ()
1. Záverečná beseda - z technických príčin uvádzaná pred hrou, na otázky odpovedajú: expert na anekdoty, odborník na väznice, znalec časti života Cimrmana v starobinci. 2. Hra Lijavec - "Hra s opravdovým deštěm" - alegorická hra určená do ústavov pre starších, príbeh vandrovníkov (vrchný inšpektor starobincov, Formánek - porodný dědek, mlynár), ktorí si rozprávajú protimonarchistické vtipy, avšak za prítomnosti člena tajného policajného oddielu na odhalenie vzniku protihabsburgovských vtipov. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (30)
- Ministerstvo výživy připomínalo Ministerstvo vnitra (MV) a proto muselo být nahrazeno Ministerstvem zdravotnictví (Kulmon)
- V „Elektrické valčíku“ se zpívá: „Budeme žít jako v Praze, všude samé vedení,“ což byla narážka v té době na současnou politickou situace. „Vedením“ je míněn tehdejší tamní režim a spojení „v Praze“ je zase míněno, že v Praze všichni výše postavení sídlí a je to tam tedy nejpřísnější. (mnaucz)
- Po revoluci se žádná hra nezměnila až právě na Lijavec. V něm prakticky se všechno vrátilo do původního stavu až na pár výjimek. Např. když na konci Vrchní Inspektor všech starobinců říká, že vyhynuli Pihrtové, tak to tam vráceno nebylo, avšak třeba to, že „provokační anekdota“ bylo nahrazeno za„"návnada pro lidové vrstvy“ nakonec ve hře zůstalo. A ještě ve hře byl původně seminář „Cimrmanův názor na sex,“ který sám o sobě zakázán nebyl, ve hře nakonec nezůstal. Zřejmě proto, že se autorům přestal líbit. (mnaucz)
Reklama