Akt

'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) (02.03.2015)

Cimrman je kult. Humor Svěráka a Smoljaka nemusí sednout každému, ale co já vím, tak kdo o Cimrmanovi slyšel a nelíbil se mu, na divadelní představení se nijak nehrnul. Zato mě tenhle druh zábavy připadá geniální a budu se k němu pořád vracet. Mimochodem, text písničky "Skleničky skleněné...", to je fakt něco :) Moje nejoblíbenější část je Cimrmanova filozofie externismu. (12.04.2013)

No je znát že se jedná o hřích mladí... Erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká. Oč by bylo méně bolu kolem kamen, kolem stolu, oč by bylo více síly pro sekery, dláta, pily pro lopaty, pro motyky nebýti té erotiky. "Neblázni, vy to chcete hrát ještě jednou?!" zděsila se po představení Svěrákova manželka, když po premiéře její muž přemýšlel nahlas co by se dalo vylepšit. Hra Akt byla v  80.tých letech zakázána, aniž se jejímu autorovi podařilo zjistit příčinu. Jen náhodou se po jejím obnovení podařil zjistit důvod zákazu. Kolem  9.května volal někdo na ústředí aby se hra kolem tohoto data nehrála a nebyl tak znesvěcen "akt osvobození".Z pokynu se ale jakýmsi přeslechnutím stal rok a půl zákazu uvádění této hry a i díky tomu byla další nálepka divadlu jako problémovému  nalepena. Datum premiéry této hry, tedy 4. října 1967 je stejné jako zrození Járy Cimrmana pro veřejnost. Protože hra byla příliš krátká, vznikl nápad na seminář  v kterém se poprvé v historii souboru mluvilo o jejím autorovi, tedy Járovi Cimrmanovi. Premiéra této první hry proběhla Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu když pánové na scéně vyváděli. "Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit". V té době ji ale nikdo nebral vážně. (13.01.2019)

Výborný divadelní záznam Akt těží hlavně z toho, že se jedná o vůbec nejstarší hru z repertoáru Divadla Járy Cimrmana a tím je zaručena exkluzivita řady informací. Ve scénáři úvodního semináře se objevuje spousta informací o smyšlené postavě Jára Cimrman a tak představitelé velmi umně rozvíjejí myšlenku o fiktivním géniovi. Dozvídáme se, jak to vlastně celé vzniklo a vše jde do základů. I na výkonech (ne)herců lze pozorovat, že se v podstatě jedná o jevištní genezi Jára Cimrmana a proto si tento fakt náležitě užívají. Stěžejní část Akt předčí očekávání v mnohém. Mluvené slovo v podání všech představitelů je perfektní, protože dokáže zabavit a rozesmát svou rozmanitostí faktů o rodině malíře Žíly. (31.01.2014)

Ukecaná nicota o nesmyslu typu stokrát umoření osla, což není má parketa. Nedokážu tuto velesnahu o vtipný humorný postoj k české kultuře a jazyku ocenit, až na tu jadrnou češtinu, tu oceňuji a za to dávám jednu *. Jinak jsem to slovní mučení vydržela sice dostatečnou dobu pro hodnocení, ale po pár hříčkách se slovy rádoby k pobavení i poučení (tupci nereagovali nijak) jsem musela přejít do standby režimu, jinak bych patrně zkolabovala nebo chytla rapl, jak mi ty kecy lezly na nervy. V jednom se utvrzuji, nejsem artový divák, nikdy mě cimrmanovská sága nebude zajímat a co hůř naši současní komedianti nikdy nebudou furianti, i kdyby mě kon(z)verz(v)ovali 30 hodin denně. (28.02.2014)