V perine

Kýčovitá pohádka, kterou potápí tupost jejího scénáře a naprostá nedějovost. Avšak režisérsky a hudebně je zvládnutá na jedničku. Po herecké stránce je značně nevyvážená. Herci se snaží, místy jim jejich konání věřím, místy mám s tímto problém. Nejpříjemnějším překvapením je zde Lucie Bílá, které roli maminky dokonale sedla. Vzhledově sice připomínala kdejakou průměrnou učitelku, ale její herecký projev nebyl vůbec na špatné úrovni. Karel Roden měl zde menší úlohu, ale i v té zářil. Každopádně přiznávám, že ho raději vidím v jiných typech filmů. Jak jsem již zmínil, V peřině je ztělesnění kýčovitosti. Na české poměry se však jedná o slabší průměr, rozhodně ne o průser. Má své mouchy, ale muzikálově funguje jak má. A právě muzikálů je zde převelice málo. 55% (14.11.2011)

Až na dva rozmazlené profackováníhodné fakany, přiblblé muzikálové pištící a hopsácké vložky, pitomý scénář a množství zbytečných postav to byla vlastně i tak pěkná, typicky česká debilita. Ale bez výše jmenovaného to mohla být jen další blbá pohádka. Tak jako tak, naštěstí za nějakou dobu tohle zapadne a ani otužilá kachna po tom neštěkne. Brabec by se měl jít oběsit do Vltavy, třikrát, do zad a nůžkami, za to, co vytvořil a čím zase dovolil české kinematografii klesnout ještě níž v těch srač..., ve kterých to už nějakou dobu pěkně klesá a klesá. Pokud to takhle půjde dál, vyhřezne to někomu do peřiny u protinožců. Ubohé i na moderní pohádku. Nechápu, proč do toho šli Balzerová nebo Roden. ~~~ 0,5* za nápad pohádky o snech ukrytých v peřinách. (16.11.2011)

Brabec pochopitelně naprosto zvrtal vyprávění, dokázal ale přenést neuvěřitelně pozitivní náladu snad na každou třísku v kinosále. Především díky hercům, chytlavé muzice (rapující děti díkybohu nepřesáhnou rozsah prezentovaný v traileru) a fajn atmosféře tak mohu V peřině doporučit. Nečekejte zázraky. Ale očekávaný průser taky ne. Především ale, na rozdíl od autorů Kozího příběhu Brabec obstál jako průkopník - 3D je dobré a funguje. (02.06.2011)

Se vztyčeným prostředníkem na F. A. Milimetrově přesná (tedy dokonalá) kamera snímá vyglamourovanou směsici nevkusu (to by se ještě odpustit dalo) a kýče s pitvořením a přehráváním celé plejády tuzemských hvězdiček (i to by se ještě sneslo). Brabec je patrně vůbec první, kdo se nebál "všude a ve všem stejně vypadajícímu" Rodenovi nasadit knírek a zrzavé kudrlinky, a za odvahu a už zmíněnou kameru, ve které pro mě je českým mistrem, má jedinou hvězdičku. Od Máje však režisérský propad zpět a nasnadě je tolik proklamovaná pravda o ševci a držení se kopyta. Zcela děsivá a všechny dobré mravy urážející je složka hudební. Autora hudby namočit do louhu a pro textaře vymyslet torturu ještě horší, aby ho na rýmy typu "když se štípnu do pysku, tak nalistuju v notýsku" přešla chuť. (04.11.2011)

Po hudební stránce poněkud rozpačitý film (jedna melodie a několik desítek různých variací této jediné melodie - zní mi ještě v uších), ale obsazení je sympatické, děj sice primitivní, ale tak to v pohádkách bývá. Mně se rozhodně líbí víc podobný žánr než české pseudopohádky, jaké poslední dobou chrlí naši rádobyrežiséři. Chtělo to ubrat na stopáži, přidat na hudební stránce a mohla z toho být pohádka, který by v televezi běžela každé Vánoce. Takhle na jedno zhlédnutí dobré, ale podruhé už to asi nemá co nabídnout. A ještě bych chtěla zmínit Jiřího Mádla, ze kterého se postupně stává rozhodně zajímavý herec a sympaťák. (07.11.2011)