Najlepší z najlepších 3: Niet návratu

Není už Roberts, je jen Rhee, který když už nic, se umí alespoň nějak pohybovat. Ale stále se jedná o totálně nudné céčko bez logiky. Všichni se chovají jak imbecilové, akce tu skoro není, fighty s pěstmi už vůbec ne a po skončení Vás tahle kravina o rasimu Vás bude jen štvát, že jste u ní strávili 90 minut svého času. (23.05.2019)

Hle, jak jednoduché je v USA natočil film. Na tsunami vyvolané zvýšenou nabídkou po mlátičkových béčkách, Seagalovým Patriotismem a Walkerovým rangerstvím se Phillip Rhee ujal režie (na co něco takovýho studovat) svého akčního spektáklu, ve kterém odsoudil ty špatné chlapce s holými lebkami a zálibou v armádních výprodejích, vyburcoval a přesvědčil všechny rednecky vůkol. K tomu mu dopomáhej Bůh! Amen. (19.01.2014)

Tento Karate Tiger je udělán prostě špatně. Největším problémem je děj. Je nudný, a absolutně mě nezajímal. Když už se ve filmu objevila nějaká akce, vůbec mě nezaujala. Svou akcí nepřipomínala ani bojová béčka z devadesátek, jako jsou třeba Martial Law, apod. Co mě ale hodně potěšilo (a to byla asi jediná dobrá věc na filmu), byl návrat Phillipa Rheeo, jelikož ten byl v Karate Tigeru 5,6 naprosto sympatický hrdina. Tento film, i když se vám líbilo prvních šest dílů Karate Tiger, nedoporučuji. (08.07.2022)

Úplně nechápu zdejší negativní hodnocení. Když pominu že až na hlavní postavu tu není žádná spojitost s původním filmem a taky ty přestřelené nacistické záporáky, jedná se o hloupé akční béčko, kde soubojů, přestřelek a výbuchů je víc než požehnaně. Chápu že to ortodoxním fanouškům jedničky nemusí sedět, ale jako film který tehdy mířil rovnou na video mi dodal vše co jsem chtěl, naprosto nenáročnou zábavu. (02.02.2024)

Třeba, že námět o boji proti rasismu je stokrát obehranou písničkou, musí se do lidí hustit pořád, protože si lidi nedají a nedají říct. Phllip Rhee si ale měl najmout dobrého scénáristu, který mu námět obalí zajímavým hávem. Jako režisér akčních sekvenci by se autor neztratil ani dnes, selhává ale při pokusech vyvolat emoce. Prvoplánově totiž stavý na slizkém výrazu Marka Rolstona, toho času známého jako Buggse z Shawshanku. Ermey se nestihl moc ohřát a do děje nijak nezasáhl. Rozhodně snímek nezatracuju, dostává se mi zde prvotřídní béčkové zábavy, ale nepředpokládám, že to byl autorský záměr. Ona potřeba něco sdělit zde totiž moc nekoresponduje se sdělovací formou. Rozhodně se z toho dalo vyždímat mnohem víc. (02.01.2012)