Cirkus

Věčný Tulák, jehož největší zbraní byla (a je) schopnost dojmout i rozesmát ... schopnost, která se nedá naučit, protože speciálně v JEHO případě vychází ze samé podstaty lidství - je darem, nad nímž čas nemá žádnou moc. Přesto ubírám jednu * ... za provazochodeckou exhibici Charlieho Chaplina, která vás možná nadchne. Pro mě je jedinou zbytečně předimenzovanou scénkou, jejíž humor nepůsobí úplně přirozeně. I tak "Cirkus" představuje mimořádně silný nadprůměr, který (bohudíky) nikdy nedostane šanci zestárnout. (12.08.2014)

Tentokrát k Chaplinovi putují čtyři hvězdy za zvířata v cirkuse, protože konfrontace s nimi byla vážně zábavná. Jinak je to klasická groteska, která je docela vtipná tak možná napoprvé, ale opakovaně okamžitě ztrácí desítky procent. Musím ale ocenit invenci při vymýšlení fórů, která je vážně ohromná. 70% (18.07.2017)

Tyhle Chaplinovky, kde hraje Charles tuláka jsou úžasné. Přestože je film pochopitelně přestárlý, tak několik momentek mi přišlo skutečně vtipných. Občas neuškodí, když se kouknu na něco takhle starého. Především pak, pochází-li to z rukou Chaplina. Zklamání bývá v podobných případech takřka sprosté slovo. Postavu tuláka má škutečně propracovanou. Veškerá gesta a mimika jsou dokonalá. Nicméně, i ostatní Chaplinovy postavy dovedou říct mlčky mnoho slov. Na základě jeho filmů by se dalo vyučovat herectví. Přesto v hodnocení stojím nohama na zemi a více než 3* z toho, přes veškerou úctu k tvůrci, prostě nedostanu. (08.07.2013)

Přepsáno v listopadu 2019. Cirkus je osvobozenou něhou vnitřního světa Charlieho Chaplina. Cirkusový klaun dokráčel při svém putování životem až na místo určení vlastní podstaty a oslavil tam triumf přirozenosti. Výraz klaunovy expresivnosti je s důkladnou péčí založen na dynamice pohybu, jeho koordinované souhře a artistické preciznosti. Ironické náhledy jsou vmíseny do bezprostřední blízkosti dění akce i reakce, choreografie chaosu masy si vychutnává každou ze svých malých nastražených pastí a koketně svádí k pokušení. V romantickém okouzlení si cirkusový klaun radostí povyskočí a smutně povzdychne, vždyť nejosvícenější formou lásky je sebeobětování. Film Cirkus je otevřeným nitrem Chaplina, byť inspirace k filmovému dění vychází z tvorby Maxe Lindera. Hlavním ohniskem zájmu cirkusového zápolení je Charlie v roli nuzotou postiženého smolaře. Je obratným mistrem úhybných manévrů před dotěrně nespravedlivou rukou zákona. Hnutí výrazu je snahou o dosažení osobní svobody a aury nezávislosti, romantické vzplanutí je povznášející okolností krásy poezie života, přestože je na zavěšeném provaze závažně zneuctěn agresivní opičí tlupou. Důležitou postavou je tu provozovatel cirkusu (Al Ernest Garcia), šetřivě vypočítavý a sadisticky zlostný mužík. Prosperita je hlavním cílem podniku, prostředky k němu mohou být v zájmu úspěchu i v přísně drakonické poloze. Hlavní ženskou postavou je útlá cirkusová krasojezdkyně (Merna Kennedy), hlady týraná nevlastní principálova dcera. Milostný žár je klaunovou motivací, křehká dívka potřebuje především pochopení a povzbuzení. Z dalších rolí: nová hvězda cirkusu a charismatický provazochodec Rex (Harry Crocker, též v roli jednoho z klaunů), statný hlavní rekvizitář cirkusu a spolehlivá hrubá síla principála cirkusového hemžení (Tiny Sandford), zkušený kapesní zloděj na pouťové slavnosti (Steve Murphy), Charliem znesvěcený kouzelník (George Davis), okolnostmi zmatená oběť kapsáře (Max Tyron), Charlieho pomocník s vystoupením na provaze (Jack Pierce), či posmutnělí cirkusoví klauni (Henry Bergman, Albert Austin, Heinie Conklin a Armand Triller). Film Cirkus je opulentním pobavením žádostivého cirkusového klauna, nadšená radost ze života v sobě obsahuje i melancholické slzy smutku, niternou bolest i očekávání, osobní zkušenosti, skálopevnou víru v moc lásky i pracně dobytý životní postoj. Pozoruhodné to filmové dílo cirkusového klauna! (04.02.2010)

Dokonalost Charlese Chaplina nebude snad již nikdy dorovnána. Ano, jde o fyzický humor, neboť nebyl zvukový film. Ale zároveň humor nepokleslý, maximálně těžící vtip z jednotlivých scén, rekvizit a situací. Ohebnost a schopnost pantomimy a řečí pohybů Charlese Chaplina je skoro až neuvěřitelná. Ano, někdo může namítat, že toto herectví je dnes už zastaralé. Nesouhlasím s tím. Podle mého je Chaplin a jeho vtip nadčasový. Právě pro svou nevulgárnost a hlavně nenucenost. Vtip není před příběhem, ale naopak samotný příběh, který kolikrát má i nevtipné momenty, dokresluje. Chaplinovka je jako život. Víme, že je složitý, těžký a kolikrát se nám v něm chce brečet nebo zuřit. Ale jakmile do těchto situací přijde humor, je rázem realita světa o něco přijatelnějším místem, než bez něj. A za to pane Chapline děkuji. Vaše filmy mi ukazují přívětivou tvář každodenních těžkostí. Cirkus je toho důkazem. 90% (13.05.2017)