Pátý stupeň

Zdravý člověk si nedokáže představit, že by na nejjednodušší úkony běžného života bezpodmínečně potřeboval pomoc druhého člověka. Časosběrný dokument Tomáše Kleina sledoval experiment, v němž 5 těžce zdravotně postižených lidí dostalo na rok plnou péči asistentů. Jak moc se jim změnil život a co je potřeba udělat, aby takovou pomoc mohli využívat dále a dostali ji i další, kdo ji nutně potřebují? ... Současný systém příspěvků na péči není pro lidi s nejtěžším postižením dostačující. Nejvyšší, čtvrtý stupeň příspěvku, odpovídá cca 5 hodinám osobní asistence denně. Za tu dobu se dá s pomocí asistentů stihnout ráno vstát, zajistit základní hygienu, obléci se, připravit jídlo, najíst se a večer zase ulehnout do postele. Nic víc. Na jeden rok poskytla Asistence o.p.s. pěti vybraným lidem s tělesným postižením tzv. „pátý“ stupeň příspěvku, a tím jim zajistila takovou péči, jakou skutečně potřebují. Jak ten rok prožili a jaký byl návrat zpátky do běžného života? Hrdinové Pátého stupně: Lenka studuje VŠ, překládá z cizích jazyků, žije samostatně a touží po vlastním asistenčním psu. Michal má zkušenost i s životem v ústavu. Vystudoval několik vysokoškolský oborů. Dnes sedí celé hodiny sám v bytě. Kristýna píše blog a ráda skáče z letadla. Michal má rád auta a hudbu. Nedávno se přestěhoval ze společného bytu do samostatného bydlení. Kateřina reprezentuje ČR v boccie. Soutěžila na Paralympijských hrách v Tokiu a Riu. (Česká televize)