Chaplin vo filmovom ateliéri

Za plátnem je rozjásanou a dupající satirou energií nabitého cirkusového klauna. Charlie Chaplin postupně nasbíral odvahu, aby vyjevil s klaunskou fanfárou odlehčené otisky reality doby a zasvěcenou znalost místa činu. Cirkusová artistika se střídá se zběsilostí, hašteřením a škodolibostí. Společnost Keystone dostává řádně do těla a nemůže hnout ani brvou, Charlie na sebe bere úbor flagelanta a cirkusový klaun září štěstím. Vedle Charlieho v roli šikanovaného a zároveň lehce potměšilého pomocného kulisáka Davida zaujme také jeho líný nadřízený a sadistický hlavní kulisák Goliáš (Eric Campbell), novicka na pozici pomocného kulisáku v utajení (Edna Purviance), obtloustlý režisér historického filmu (Henry Bergman), režisér první filmové zkušenosti Davida s Goliášem (Lloyd Bacon), k Charliemu náročný asistent režie (Frank J. Coleman), či z Charlieho velmi nešťastný kameraman (James T. Kelley). Za plátnem aneb Chaplin ve filmovém ateliéru má intenzivní frekvenci pocitů satiry, cirkusový klaun nemůže zapomenout na svůj původ a ve zběsilosti kreslí své nitro na filmový pás. Zajímavá syntéza klauna a satiry. (21.10.2019)

Chaplin jako víceméně zneužívaný David, pomocník kulisáka Goliáše, předvádí nečekanou pracovní morálku i schopnosti - nestačil jsem počítat, kolik židlí si byl schopen přehodit přes rameno. Brzy se z něj stane i nesolidární stávkokaz - cech kulisáků odmítne pracovat s uraženým ohrazením se:" Jakým právem nás budíte?". Z gagů nemá chybu Chaplinovo bourání spolupracovníků i herců středověkou kulisou a závěrečná dortová megabitva vyzní také velice vtipně - Chaplin ji díky své nebývalé obratnosti snad jako jediný přežije zcela bez úhony. (20.07.2005)

Ako si Chaplin rozhneval pomocníka u kulís alebo ako viedol koláčovú vojnu v čase skutočnej vojny alebo ako sa paradoxne na svoju budúcnosť nezapojil do štrajku, lepšie povedané nepodporil ho alebo robil problémy pri fotografovaní, ktoré v tej dobe nejaký čas trvalo a on paradoxne nám priniesol z tej doby jedny z najhodnotnejších diel. Pokazil mi dojem záver s výbuchom, ale trocha aj to škrtenie predtým padacími dverami. (20.07.2015)

Jako dítko jsem na Chaplina chodila ráda. tehdy bylo zvykem před každým filmem promínat nějaký krátkometřážní film. Buď šlo o animované kusy nebo o černobílé grotesky. Zajímavé, že se nikdo nepozastavoval, že jde o němý nebarevný film, řechtali se všichni. Teď po letech oceňuji precizní vystavění scén a hlavně Chaplinovu všestrannost. Myslím si, že ještě pořád se od něj máme co učit. (30.12.2017)

Zatím takřka v každé grotesce mě Chaplin něčím fakt překvapí, v téhle svým takřka artistickým číslem, kdy na jedné ruce odnese asi 8 židlí. K tomu samozřejmě klasická honička, konečně taky pořádná dortová bitva, Chaplinovy tanečky atd. Hodně dobrý je i oběd kulisářů. Nejlepší je ale Eric Campbell předvádějící homosexuála, to se jen tak nevidí. (25.05.2009)