The Joy of Thinking
Réžia:
Tomáš ŠkrdlantScenár:
Tomáš ŠkrdlantKamera:
Tomáš ŠkrdlantHrajú:
Zdeněk NeubauerObsahy(1)
Dokumentární film Radost z myšlení přibližuje osobnost přírodovědce a filosofa Zdeňka Neubauera, člověka výjimečného a nepopsatelného, o kterém Ivan Havel napsal, že „byl nepodobný komukoliv a čemukoliv, co jsem kdy v reálném světě potkal…“. Zdeněk Neubauer (1942–2016) trpěl následkem dětské mozkové obrny, mluvil tak, že mu bylo špatně rozumět – ovšem na přednáškách měl vždycky plný sál. Byl zkrátka nepřehlédnutelný, i proto, že chodil všude bos, často v poustevnické kápi. Na vědu měl originální názory a Český klub skeptiků Sisyfos ho dokonce označil za „mystika znevažujícího vědu”. Zdeněk Neubauer přitom získal doktorát z biologie i filosofie, v 70. letech se zabýval výzkumem bakteriofágu lambda v Mezinárodní laboratoři pro genetiku a biofyziku v Neapoli. Po návratu do vlasti ho jako disidenta sledovala STB skrytou kamerou. Přátelil se s Václavem Havlem, měl velký vliv na jeho myšlení a podílel se také na koncepci jeho projevu v Kongresu USA. Roku 1990 založil Katedru filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty, obdržel Cenu VIZE 97 a Cenu Toma Stopparda... Dokumentarista Tomáš Škrdlant, známý svými autorskými filmy (Bít a nebít, Inkluze, Škola demokracie, Nevítaní) se Zdeňkem Neubauerem natáčel patnáct let. Ze získaných materiálů vznikl obraz nejen myslitele, ale hlavně nevšedního člověka, který si ze sebe dokázal dělat legraci a upřímně se radovat z poznávání světa. (Česká televize)
(viac)Recenzie (4)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11641759228-radost-z-mysleni/ ()
Velmi průměrné. Místy iritující, např. proč mám, dokonce opakovaně, poslouchat bigotního pomatence Piťhu řečnícího na pohřbu ZN? Dále: ZN byl myslitel, měl nějaké myšlenky, to nebylo možné najít někoho, kdo by jejich sukus dokázal reprodukovat? I relativně povrchní zájemce o dílo ZN si může snadno zjistit, že ZN dělá v zásadě to, že atakuje novověkou/moderní vědu z pozic z hlediska tradiční vědy tzv. problematických: mýtu a některých náboženských a filosofických motivů. To je to hlavní. Dále: ZN ve filmu občas filosoficky promlouvá, což kdosi komentuje slovy, že mu vlastně nikdo "nerozuměl". ZN ale povětšinou mluví o věcech dobře známých z dějin filosofie (např. "duše je nějak vším, forma bytí mi vstupuje do duše" apod., to je Aristotelés). A konečně. Atd. atp. Slabé. ()
Osobnost Zdeňka Neubauera by si zasloužila lepší dokument. Jak po řemeslné stránce (chápu, že některé záběry jsou až 15 let staré, ale místy dokument připomíná dokumentace maturitních plesů z 90. let), tak i ve smylu lepšího představení jeho filosofického odkazu. Exkurz do originality jeho myšlení zkrátka nikdo ze zúčastněných nepředloží, přitom jde o jeho zásadní odkaz (ve srovnání třeba s chozením naboso). Velmi mě irituje, že ženy jsou zde stereotypně vyobrazeny jako pouhé chichotající se fanynky, ne jako intelektuálky. Dávám 1 hvězdu za dojemnou linku Neubauerovy ženy Máši a Zdeňka Kratochvíla. ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
Reklama