Sunset Strip

Zajímavá sonda do nezávislé hudební scény 70.let. Pro tento film platí, že méně je někdy více, protože snaha ukázat co nejvíc jednotlivých osudů postav má nakonec ten výsledek, že se toho zas tolik nedovíme a vše je dost povrchní. Navíc nevím, jestli se to tak úplně hodí do žánru komedie. Vyobrazení doby a herci v čele s Annou Friel a Jaredem Letem jsou ale fakt bombovní. (30.01.2011)

Nikterak výrazný, zábavný či napínavý film, bez poselství. A přesto se mi na něj koukalo docela pěkně. Má totiž (snad) vypovídací hodnotu o daném místě v dané době a spoustě menších i větších postaviček, které prožívaly své chvíle slávy, neslávy, lásky, nelásky a kapavky... P.S. Pamatovat si budu kytarový duet v údolí (19.03.2011)

Sunset Strip zůstal někde na půli cesty. Na půli cesty mezi tím být pohodovým filmem o duchu rock'n'rollu v uvadajícím étosu 60. let a tím, být hořce melancholickou polknutou slzou za zklamanými nadějemi Léta lásky. Mapování 24 hodin života několika až příliš typizovaných figurek (sebestředná rocková hvězda, citlivý fotograf, zneuznaný skladatel atd.) působí trochu přepjatě svou zjevnou snahou podat výpověď, která selhává ve dvou momentech. Tím prvním je, že je dost nejasné, co by se vlastně mělo vypovídat. A tím druhým, že celých 90 minut uběhne, a člověk si říká, že vlastně nemá smysl snažit se o té době vypovídat vůbec něco. A teď přichází, alespoň pro mne, zásadní kámen úrazu. On totiž přinejmenším jeden skvělý film o této době, o selhání 60. let, o snaze vyhnout se vystřízlivění a nechat se dál nést na vlně, která už se ale zlomila a jen se pomalu valí zpět, existuje: Fear and Loathing in Las Vegas. V něm z oparu psychedelického rauše vyvstávají ostře rozpory a marnost, která tepala v srdcích ztracených dětí Summer of Love v Haight-Ashbury. Sunset Stripu jako by nedokázal nabrat dost dechu, aby v něm něco z toho dokázalo zaznít. Šlehačka na tomhle želé je sice možná zdarma (pro někoho jí bude Anna Friel, pro jiného Jared Leto), ale i tak bude asi lepší nechat ho netknuté stát na umakartovém stole bistra. (30.01.2011)

spíš takovej výstřižek než příběh. o to víc ale působí přirozeně, žádný "tak teďka vám ukážu, jak to tehdy v těch dirty seventies vlastně bylo", atmosféra je hodně samozřejmá. absence silnějšího příběhu je ale přímo spojená s absencí nějakýho exkluzivně zapamatovatelnýho prvku. ačkoli aspirovat by na něj moh pěknej výkon anny friel! (12.10.2011)

Příjemný film, který sice nepřináší do pohledu na showbusiness a pravidla jeho fungování nic nového, ale je sympatický v tom, že všechny vztahové linie končí pozitivně, i když divák tuší, že v některých případech nebudou mít dlouhého trvání. Kladem je i obsazení, takové Anně Friel by člověk věřil milostné vyznání, i když ví, že se pár minut předtím vyspala s půlkou svých zákazníků.:-) Celkový dojem: 65 %. (07.04.2011)