Podivný pár

Podivný je pro mě spíše velký úspěch průměrného filmu. Nevadí mi, že jde o nízkorozpočtový snímek dle divadelní hry, ale jestli by to v takhle mdlém tempu probíhalo i na jevišti, asi by nejeden divák v hledišti usnul nudou. Uznávám, že sitcom nikdy nebyl mým oblíbeným (sub)žánrem a přiznávám, že ze stejnojmenného seriálového počinu z let 1970-75 jsem nic neviděl, ale jestli by jednotlivé epizody seriálu působily tak vyčpěle jako půlka "epizod" v tomto filmu, asi by se z Podivného páru nestal v Americe takový kult, který samo sebou udělal legendární záležitost i z tohoto předchozího filmu. Ty epizodky, u kterých bych se býval bavil, tvořily slabší polovinu, zejména v první polovině pro mě převládala nudná vata a rutina. Z příběhu o společném bydlení dvou mužů s naprosto odlišným přístupem k pořádku a ke světu jsem čekal jaksi víc, než sérii více či méně otravných hádek, podivných dialogů a k tomu rámování nekonečnými karetními dejchánky a námětem pokusu o sebevraždu, který v zdejším podání pro mě vyzníval spíše trapně, než silně či dokonce vtipně... Z hlavní dvojice měl zejména Jack Lemmon pár opravdu světlých chvilek a pak epizodka s dvojitým randem v bytě patří k vyvedeným (a naštěstí výrazným) momentem celého filmu. Slabší dvě hvězdičky tedy zaokruhluji nahoru díky hercům a přihazuji třetí za nezapomenutelné osvěžení v podobě návštěvy Cecile a Gwendolíny. 55% (20.10.2020)

Není to špatná komedie, ale je chvilkami na můj vkus "moc ukecaná", i když dialogy jsou vtipné. Jack Lemmon jako nesnesitelný milovník pořádku a uklízení, to nemá při společném soužití u svého kamaráda (Walter Matthau) vůbec jednoduché. Ten je na tom, ale v tomto případě jěště hůř, přichází o svou pohodu a ležérnost. (17.09.2011)

"Tak tohle už uklízet nebudu!" "Můžu se na to spolehnout?" Nesourodá dvojice "kliďas a hektik" spolu v jednom teráriu. ;-) Zvláštní je, že v souvislosti s objevem komediální stránky Waltera Matthau se stále mluví jen o Billym Wilderovi. Ano, obsadil ho do filmu Štístko a dal dohromady s Jackem Lenmmonem. Ale to je jen polovina pravdy. Nejdůležitějším člověkem v jeho kariéře byl Neil Simon. To on ho objevil, uvěřil mu a napsal specielně pro něj hru Podivný pár. Wilder s Diamondem zašli na Broadway, podívali se na hru a řekli si "Toho chlapa chceme mít ve filmu." Tuhle senzační adaptaci měl původně točit taky Wilder. Následující role Waltera M. byly důsledně obkresleny podle Oscara Madisona a kdykoli byl jeho typ obohacen o nějaký nový prvek, měl v tom obvykle prsty - hádejte třikrát - zase Neil Simon (Apartmá v hotelu Plaza, Vstupte!, Příběh z Hollywoodu...). Nikdo jiný nebyl schopen tak dokonale vyhmátnout Walterovu náturu a napsat mu adekvátně vtipný text. Tenhle je přiléhavý jako neoprén ve studené vodě a totéž platí o Jacku Lemmonovi v roli Felixe. Takže mnozí můžou namítat, že je to spíš televizní inscenace než film, že vše podstatné je řečeno slovy atd. Ale pro mě je to film, který můžu vidět stokrát a pořád se budu královsky bavit, smát se scéně v restauraci, tiché domácnosti nebo chichotajícím se sestrám Holubovým. A těšit se, až si to pustím znovu. Můj delší článek najdete zde. 80 % (10.05.2005)

Zatím nejslabší Gene Saks. Chybu vidím hlavně v nesoudržném a nejasném scénáři, který jako kdyby nevěděl, o čem přesně vypráví. Pokud má film být, vzhledem k názvu filmu, o páru, o dvou postavách, které žijí v podivné situaci a domácnosti, očekával bych větší důraz právě na jejich postavy a na jejich soužití. Bez toho je pro mě výsledek dost rozmělněný, chvilkami vtipný, ale dost často nudný a nevtipný v těch ožehavých momentech, kdy bych se měl smát. Lemmon s Matthauem jsou navíc na můj vkus prkenní a sami sebe dostávají do situací, které jim v mých očích škodí. 5/10 (07.02.2018)

S Podivným párem se to má podobně jako s filmem (ne seriálem!) MASH. Je kultovní, podle skvělé předlohy, ale velkému podílu své popularity vděčí úspěšnšjšímu seriálu, který vznikl podle filmu. Každopádně bez tohoto filmu by to nikdy nevzniklo a můžeme být rádi, že když ne seriál, tak aspoň film se k nám dostal. Je totiž naprosto skvělý. Tak například scéna, když Felix volá Oscarovi, aby nejedl párky... Neil Simon hru prý napsal podle zkušeností, když bydlel se svým bratrem, rovněž dramatikem, Dannym. V roce 1998 se Simon, Lemmon a Matthau rozhodli staré postavy oprášit ve Správné dvojce a nedopadlo to vůbec špatně. Ale na první díl to stejně nemá. U nás se v Podivném páru na jevišti objevili i Vlastimil Brodský s Josefem Bláhou. (19.05.2007)