Rituál

Vím, že pasáže tohoto filmu si budu pamatovat až do smrti - a to se člověku stává jen u málo filmů. Je to prosluněné, plné krásné kvetoucí přírody, lidových písniček, maškarních kostýmů ... typický hipísácký nesmysl? Wicker Man je něco, co se opravdu jinak nevidí, co zraje časem a co je dnes neopakovatelné. Robin Hardy se stal (hororovým) klasikem a fenoménem díky jednomu jedinému filmu, která léty zraje a zraje. P.S. Opravdu shymailan nebyl tím, kdo vymyslel šokující pointy, dokonale obracející smysl všeho předchozího. (04.01.2011)

Barvitý fiktivní folklór, trocha hipísácké poetiky pěstování jablek a nezávazného sexu, trochu mdlé detektivky nakopnuté až závěrečným twistem. Ano, atmosféru tomu nelze upírat, zvučné to umí být jako témbr Christophera Lee - hlavně v epickém závěru. Ale filmařské provedení je opravdu průměrné, plné naivity a v rozšířené verzi i dost rušivých vizuálních nadbytků. Zkrátka a dobře mě ten film ani zdaleka nechytil tak, jak by se u podobně laděných bláznivin, které pokládám za svůj srdcový kapitál, slušelo. Klidně mě upalte, skvělý nápad, lehce nadprůměrný film. (11.02.2011)

Pro úvod tohoto komentáře bych si vypůjčil slova českého génia Járy Cimrmana: „Jsem zapřísáhlý ateista, (až se bojím, že mne Pán Bůh potrestá).“ I proto se může zdát divné, že mě zaujal film z prostředí pohanských kultur, slavností a rituálů a jeho střetu s křesťanskou vírou. Jednoznačně to bude tím, že snímek disponuje neskutečně tajemnou elektrizující atmosférou, která mě připoutala hned od úvodu k obrazovce a nepustila až do samotného konce. Velkou oporu má snímek v osobě charismatického Christophera Lee v roli hlavy pohanské komunity a třešničkou na dortu je pak rituální tanec budoucí bondgirl Britt Ekland v rouše Evině. Prostě a jednoduše, tento film nabízí celou řadu lákadel a proto mé jednoznačné doporučení zní: Kdo tento film neviděl, ať to co nejdříve napraví! Ne nadarmo se snímek zařadil mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete! (08.04.2013)

Tato velmi netradiční detektivka (mylně označována jako horor) staví hlavně na zvláštní mysteriózní atmosféře malého britského ostrova, kde místo křesťanství vládnou pohanské zvyky. Konfrontace bigotního policisty a místních domorodců, uznávajících prastaré božstva, je vystupňována do znamenitého konce, kde je pouze na každém diváku jestli se mu více bude zamlouvat lidská oběť bohyni země, či slova „Hospodin je můj pastýř“. Edward Woodward v hlavní roli silně věřícího detektiva exceluje, a stejně tak jako oproti němu stojící Christopher Lee, rozdává svůj charismat v každém záběru. Silný zážitek je navíc umocněn zvláštní lidovou hudbou a tanečními rituály, které překvapivě neruší (a přitom se nejedná o žádný muzikál), ale prostě do snímku patří jako všechno ostatní. Při tom posledním vás navíc nepříjemně zamrazí. (05.07.2006)

Černá barevnost. Snad jen na britských ostrovech může vzniknout tak barevný horor plný nádherné radostné hudby, z něhož zároveň mrazí. To, co působí zpočátku jako nepravděpodobná fraška spěje k nečekanému rozuzlení apokalyptických rozměrů. Snímek ve své době jistě šokující, působí dnes v některých svých aspektech možná úsměvněji, než by se slušelo, ale ta neobyčejná černá barvitost zůstává. Bůh všemohoucí není všemocný a spoléhat na něj tváří v tvář zlu bylo a je čiré bláznovství. (20.11.2014)