Réžia:
Roman VávraHrajú:
David Depta, Robert Záruba (rozprávač), David Švehlík (rozprávač), Bohumil Modrý (a.z.), Josef Laufer (a.z.), Otakar Procházka (a.z.), Štefan Mašlonka (a.z.), Vladimír Zábrodský (a.z.) (viac)Obsahy(1)
Bohumil Modrý, nejlepší hokejový brankář světa, který se výraznou měrou podílel na prvních mezinárodních úspěších československého hokeje po 2. světové válce. V roce 1948 dostal nabídku jít chytat do NHL. Jeho hvězdnou sportovní kariéru i šťastný rodinný život zničil v roce 1950 vykonstruovaný politický proces. Spolu s dalšími reprezentačními hokejovými hráči byl obžalován za špionáž a velezradu a odsouzen na 15 let těžkého žaláře a nucené práce v uranových dolech. Na následky věznění a ozáření v roce 1963 předčasně zemřel ve věku 46 let. V dokumentu Romana Vávry Modrého dcera Blanka vypráví příběh svého otce. Od jeho sportovních začátků a světových úspěchů po dramatické životní momenty, které poznamenaly celou rodinu. Odkrývá skutečnosti, které vedly k zatčení všemi obdivovaného Bóži, jak Modrého přátelé oslovovali. Ve velmi osobní zpovědi o mnoha letech bezpráví, kdy musela s matkou i sestrou bojovat o Modrého rehabilitaci, odhaluje tragické souvislosti, které vedly k procesu Modrý a spol., jenž se stal exemplárním případem mocenské represe komunistického režimu pro výstrahu nejen vrcholovým sportovcům, ale i všem ostatním, kteří by chtěli opustit republiku. (Česká televize)
(viac)Zaujímavosti (3)
Bohumil Modrý
- Byl o něm natočen film Případ Modrý (2023). (Duoscop)
Blanka Modrá
- Jako tanečnice působila v Baletu Praha, hostovala v Laterně magice. V roce 1972 emigrovala do Vídně. Působila jako sólistka v Theater an der Wien, posléze v Burgtheatru, kde dále pracovala jako herečka a choreografka. Byla asistentkou choreografie v řadě operních produkcí významných režisérů, vystupovala na Salzburger Festspiele jako tanečnice v operách. Jako herečka a choreografka spolupracovala i s filmem, učila na Hochschule für Musik und Darstellende Kunst Wien. Byla dcerou pronásledovaného hokejisty Bohumila Modrého, který byl v roce 1955 obětí vykonstruovaného procesu, byl odsouzen k vězení a práci v uranových dolech v Jáchymově. Osudu rodiny je věnován dokument Případ Modrý (2023). (sator)