Expres hrôzy

V podstatě remake jednoho z dílů Twilight Zone a Vykradačů těl (a posléze vzniknou další podobné filmy jako Fallen /Anděl smrti/ nebo Věc), jen se to odehrává ve vlaku, který projíždí Sibiří a je v něm pár Britů, Američanka, šílený mnich, vědci a nakonec i kozáci. U celkových záběrů vlaku mi přišlo, že jde o model, ne reálný vlak, napětí ve vlaku se nepovedlo také moc dobře zrežírovat, přerod mnicha není uvěřitelně pojatý (celou dobu je on jediný, kdo má chladnou hlavu a moc dobře ví, jaké nebezpečí jim hrozí, ale koukne do mikroskopu a změní hnedle názor?), a vlastně si tvůrci nevěděli rady ani s tou entitou, takže se z toho nakonec vylhali tím nejjednodušším možným způsobem. Ale určitou atmosféru to má, hudba hraje rovněž svou roli, a vidět vedle sebe Leho, Cushinga a Savalase se hned tak nevidí. (14.11.2022)

Už téměř 40 let od vzniku filmu, 25 let co jsem to viděl poprvé ( a tehdy mě to řádně vyděsilo) a dnes to pořád působí jako kvalitní horor ze staré školy. Stísněné prostředí jedoucího vlaku, netvor z dávných časů ( i když ne tak docela:) a mléčně zakalené oči. Navíc ta tklivá pískaná melodie mi stále zní v uších. A u hororů se nesmí většinou moc přemýšlet, člověk by z toho nic neměl:) (03.11.2011)

Perfektni snimek ze sedmdesatych let, prakticky cely se odehravajici ve stisnenych prostorach vlaku jedouciho z Ciny do Ruska. Profesor Saxton v podani skveleho Christophera Lee prevazi miliony let starou fosilii, ktera, jak se brzo ukaze, nezi zas az tak moc mrtva. Ve vlaku postupne pribyva mrtvol s podivne bilyma ocima a poskozenym mozkem. Vse pokracuje i ve chvili, kdy je netvor zabit...... Film ma opravdu nadhernou atmosferu, kterou krom skvele vytvorenych interieru spoluutvari hlavne dva nejvetsi anglicti herci Christopher Lee a Peter Cushing. K nim se jeste v male, ale o to zabavnejsi roli pridava Telly Savalas a zabava je to takrka dokonala. (26.09.2004)

Působivý sci-fi horor ze 70.tých let. I když kvalita tohoto snímku už není nejlepší,tím spíš mu to nic neubralo na obsahu.Je to velice nápadité a tak trochu průkopnické na tu dobu. Propojit několik milionů let starou fosílii s mimozemšťanem,která díky němu ožije a když o svého hostitele přijde,není pro něj žádný problém vtělit se do někoho jiného a snažit se jeho očima vysávat dál z lidských mozků,vše pro něj potřebné. Do toho všeho se tu zjeví několik zombíku,ale jen na chvíli,protože v tu chvíli je na scéně ruský bohatýr (Telly Savalas),který přispěchá na pomoc pasažérům vlaku transsibiřské magistrály a děj se začína vyhrocovat. (07.11.2008)

Uhání tmou rychlík mrtvých duší, pomalu z lůna noci ukrajuje, tam kde dávno již hlas nepanuje, kde dávno již jsou mu hluší. Co nejvíc děsí, to jméno nemá, výkřikům ústa němá a hrůza vklána v relikvii oltáře, tolik mrazí mě pohled zlu do tváře. Trocha poezie, bych navodil tu správnou atmosféru dojmům a jen co uvolním gumy, jenž se mi hrůzou stáhla v teplácích, rád se o ně podělím. Dobře, možná trochu nadnesené entrée pro Horror Express, nanejvýš však příznačné pro hodnotu vyprávěného příběhu. Nekonečné kilometry kolejí vedoucích takřka odnikud nikam, všudypřítomný chlad Sibiře, vlak plný lidí, jednoho tajemného, děsivého nákladu a dvou anglických gentlemanů Christophera Lee a Petera Cushinga, partie legend nejenom hororových (které se opět setkaly ve společném filmu, byť už nikoli jako vládce upírů a jeho pronásledovatel). Jak už jsem zmínil, Expres hrůzy má vcelku velmi originální, dobře napsaný příběh, chladně kaskádovitý, prostupující napříč žánry a obohacený o zásadní motiv bělavých očí, který jej tak činí nezapomenutelným. K tomu lze připočíst neopakovatelný, trnitě démonický Leeho pohled a hořkosladký hudební motiv z dílny Johna Cacavase (zvláště jeho „akustická“ vypískávaná verze je malou lahůdkou). Jen tak mimoděk, zjistil jsem jak vkusným doplňkem byla a je beranice, byť teprve po polovině filmu mi došlo, že doktorova pomocnice ji na hlavě nemá, anýbrž že je to účes. Ale to jen na odlehčenou, neboť stejně tak odlehčeně mi přišla i trošku komická figurka v podání Telly Savalase. Shrnutí? Pod rukama Eugenie Martína vzniklo osobité dílko ústící ve strhující, dech beroucí finále, mající všechno kouzlo a upřímnou děsivost hororových filmů sedmdesátých let (emfatické napětí, perfektní herecké výkony, silný námět). Artefakt z pokladnice strašidelných filmů, který by rozhodně neměl uniknout žádnému fanouškovi. [final rate: 85%] (01.11.2008)