Roditělej ně vybirajut

Nikolaje Burlakova vychovala na vesnici jeho babička. Matka si ho u ní odložila a odjela do velkého světa. Nad venkovem vždy ohrnovala nos, to seno, které tu obrazně každému čouhalo z bot, jí prostě nevonělo. O Kolju zájem nejevila celé jeho dětství, přesto na ni stále čekal. Občas přijela na návštěvu a pokaždé mu slíbila, že tentokrát si ho vezme s sebou. A pokaždé ho zas a znovu podvedla. Přesto ji omlouval – je to přeci máma. Intervaly mezi návštěvami se stále protahovaly a když maturoval, tehdy to bylo už několik let, kdy tu byla naposledy. Když přišel domů s maturitním vysvědčením, zas přicestovala, i když to nebylo kvůli jeho diplomu. Přijela, aby mu ukázala nevlastní sestru. Ani ho nepřekvapilo, že stejně jako on, ani Alisa nemá v rodném listě zapsaného otce.
Celé dětství byli Kolja, jeho spolužák Ljoša a spolužačka Máša nerozlučná trojice a jejich přátelství je pevné dodnes. Jenže z Máši vyrostla krasavice a zamilovali se do ní oba. Zprvu dala přednost Koljovi, ale ještě ani neodešel do armády a už bylo vše jinak. Zachoval se ale stejně jako s mámou, i Máše promíjí. Po službě v armádě odešel Nikolaj na dálný sever, kde už jsou i jeho dva nejbližší přátelé. Nicméně ani zde se s ním život nemazlí a polární kraj mu nakonec bere nejlepšího přítele a Máše muže.
O matce už dlouho nic neví, proto jednou sám vyrazil na neohlášenou návštěvu. Od jejích spolupracovnic se dozvídá, že se má dobře, že se provdala a konečně vede svůj vysněný velkoměstský život. Ale také od nich slyší, že jí dcera byla od té chvíle na obtíž, stejně jako kdysi prvorozený syn, a Kolja už nemá k zamýšlené návštěvě ani trochu chuť. Od teď má jiný cíl. Nehodlá nechat Alisu v sirotčinci, je pevně odhodlán vytvořit sestře i sobě nový domov. (chamonix)