Dejvické divadlo

Nevím, jestli jednotlivé díly vznikaly chronologicky tak, jak jsou postupně ČT odvysílávány. Vypadá to, že ano, protože s každým dalším dílem je DD definovatelnější, divákům důvěrnější. Atmosféra divadla hmatatelnější, humor (často na hraně) přitažlivější a žádanější. Nikdy jsem v DD nebyla a jako mimopražská ani nemám šanci jít si v noci stoupnout do fronty na lístky, takže mně seriál do značné míry saturuje potřebu alespoň zprostředkovaného divadelního prožitku. A Dykové divadelní monolog na závěr tohoto dílu mě donutil sednout k počítači a vyjádřit DD velkou pochvalu, režisérovi dokumentu samozřejmě taky. Umí s ukázkami dobře pracovat, poskládat je a gradovat od opravdu výborných po ty geniální. (13.10.2023)

DD a Petr Zelenka. Spojení dvou kreativních veličin nemůže dopadnout jinak než prostě skvostně. (26.10.2023)

Vynikající seriál. Hry Honey a Vzkříšení znám ze záznamu na ČT. Je zajímavé sledovat, jak se herci s těmito hrami popasovali, jak moc na sobě musí pracovat, aby dosáhli výsledku, který tak dobře reflektuje tu nezpochybnitelnou jednotnost souboru. Oni snad všichni i synchronně dýchají. Výpovědi jednotlivých aktérů přitom ukazují na pochybnosti, jestli se to celé povede, jestli budou dostatečně dobří, jestli budou třeba stačit fyzicky. Mají být na co hrdi, vytvářejí originální představení, přesto je ze souboru cítit pokora a skromnost. Myslím, že se i režisér Kisil musel mezi herci v DD cítit velmi dobře. Já bych se tedy tak cítila. (09.12.2023)

Výborný dokumentární seriál. (23.12.2023)