Muž na úteku

Běžícího muže jsem vždycky bral jako jednu z mnoha akčních sci-fi pecek v Arnieho filmografii, rovnou předcházejícímu Predátorovi nebo následujícímu Total Recall. Ale navzdory Kingově realistické předloze (kterou určitě nepsal jako podklad pro osmdesátkový akčňák se Schwarzeneggerem) je to jen pitomě zábavné kinobéčko, jemuž chybí péče režisérské osobnosti jako Cameron, McTiernan nebo Verhoeven a které má mnohem blíž ke Komandu, pocházejícímu taky z pera Stevena E. de Souzy. Ten správně vsadil na výrazné gladiátory, brutální killy (výbušný obojek, motorovka v rozkroku) a okázale přiblblé osmdesátkové hláškování a výsledkem je svižný, komiksově přepálený akčňák s nevýraznou režií, toporným Arniem, sexy Alonso a správně arogantním záporákem. A můj oblíbený lovec? Vilný operní tenor Dynamo. Ta formule, blikající vohoz a operní zpěv byly super. (21.02.2006)

Ale tak hej, nie je to žiadna sláva a ani akcia nie je extra prvotriedna a obzvlášť nie kostýmy a nebyť Arnolda, ktorý vie vytiahnuť aj slabší film išiel by som dolu. Každopádne som sa dobre bavil, film ma tempo, takže moc nenudí. Technická stránka filmu síce zostarla, ale dodnes sa jedná o zaujímavú sci-fi od Stephena Kinga, či scenáristu Die Hard, ktorými znova napísal slušne hlášky a dobre scény priamo Arnoldovi na telo. 75% - 4* (07.08.2014)

Je to možná nehorázná blbost, ale počítejte s tím, že je to nehorázná blbost s Arnoldem. Navíc základní příběh je také docela originální. Nejvíc pokulhává provedení. S jiným režisérem by mohlo jít o skvělou věc, ale takhle jen běhají hrdinové skladištěm a útočí na ně týpci s motorovejma pilama v příšerných kostýmech a s příšernými hereckými výkony. Je to opravdu promarněná šance, protože s tímhle námětem a Arnoldem by šly dělat divy... Bohužel film odpovídá kýči doby vzniku. Každopádně je nutnost vidět to bez dabingu - tahle angličtina přímo od Štýrského hradce lahodí sluchu! (12.12.2009)

Svoboda, maniakální televizní show a Arnold Schwarzenegger uprostřed jejího dění. Vytřískat se z atraktivního tématu dalo určitě víc. Tíhu zodpovědnosti nesl na svých svalech megahvězdný Arnold, který by v té době sklidil ovace, i kdyby hrál jen v reklamě na Wrigley Spearmint. Film by možná šikovně sestříhaný a zkrácený posloužil jako dobrá upoutávka k právě otvíranému fitness centru, kde by vás charismatický hromotluk osobně provedl a doporučil vám nejlepší posilovací stroj. Jako celovečerní film to nebylo nijak extrovní, a hlavně bylo znát, že mělo dojít k okamžité výměně režiséra Paula Michaela Glasera za někoho mnohem výkonějšího a méně "televizního". Jeho režijní počínání je nedostačující a často nevyužívá značnou dávku originálních nápadů nápaditou formou. Béčkový scenárista specializující se na akční dynamiku Steven E.de Souza si s výcucem z knihy Stephena Kinga poradil dobře a šikovně vypustil pasáže, které by diváka mohly nudit. Oproti jeho zručné práci odpovídající poptávce akčních opusů 80. let je zarážející, že se neuvolil žádný jiný režisér pro tak vynikající látku, která nemá v podstatě výrazné zastoupení za poslední dekády. A rozpočítávání, či jak jinak to nazvat, vyšlo právě na Glasera, který ničím předtím ani potom neoslnil. Jeho nepříliš invenční přístup měl za následek, že film ve větší míře skomíral a připomínal rutinně odvedenou práci. S jiným, a především techničtěji i řemeslněji zručnějším režisérem, by se to hned tak nestalo. Je tedy z diváckého pohledu nutné zvyknout si na to, že tenhle známý snímek a ve své době hojně vyhledávaný, nemá takovou řemeslnou kvalitu, jakou by si zasloužil, má více horších scén než těch lepších, občas působí značně nevkusně, ale v popředí má modlu akčního žánru, která film vytahuje o třídu výše. Mé hodnocení: 60% (28.07.2014)

Jedna z hodně kontroverzních adaptací literárního díla Stephena Kinga, který tento román vydal pod pseudonymem Richard Bachman. Termín "kontroverzní" v tomto případě neznamená ani tak špatný, i když špatný opravdu je, jako spíš protiřečící duchu románové předlohy. Mám pocit, že tohle zpracování se nemohlo líbit ani Kingovi, který je jinak vůči prznění svého díla až masochisticky vstřícný a práva prodává i těm největším pošukům bez mrknutí oka. Románový hrdina se podobá Arnoldu Schwarzeneggerovi asi jako Mirek Dušín Hannibalu Lecterovi. Svět, který předkládá Glaser, se tomu kingovskému nepodobá, v románu je hlavním hrdinou vystrašený mužíček, který chce jenom přežít a používá k tomu hlavu - ne svaly. A to už vůbec nemluvím o hodnotovém vyznění celého příběhu. Film navíc ani zdaleka nepůsobí tak výpravně a propracovaně jako například obdobná sci-fi Total Recall. Konec je křečovitý jako záchvat člověka stiženého padoucnicí. Takže suma sumárum: pár speciálních efektů a nějaká ta rána navíc. Celkový dojem: 25 %. (09.12.2007)