Kohout plaší smrt

Na tu dobu typicky film. To ale hodnotit nebudu, protoze minulost se zmenit neda. Samotny film mi prijde strasne nudny, utahany a tmavy. Rozumim, ze v seniku moc svetla asi nebylo, i tak bych ale zvolil jinou formu, hlasy ve tme fakt nic moc... Pochvalil bych snad jen dobrou atmosferu filmu a herecke vykony, tem kraloval Josef Bek. (07.09.2008)

Rád bych se na tento film díval jako na prostou žánrovku, ve které nejde o nic jiného než zabránit blíže nedefinovaným zlým teroristům v získání zbraní. Není to však v mé moci, záludní západní agenti, hrdinní rozorávači mezí, majetničtí kulaci, uvědomělé soudružky a podlí diverzanti mi to nedovolí. Kdysi propaganda nedobře maskovaná jako drama, dnes maximálně svědectví o době vzniku. (27.12.2008)

Film je příliš tendenční, což by tak ani nevadilo, ale zřejmě těch 45 let se na černobílém snímku podepsalo. Film je stále točen večer nebo ve tmě, takže až na pár vyjímek, tam téměř nic nevidíte. KAREL HÖGER (který je hlavním lákadlem tohoto filmu) tam hraje i nehraje, protože to je tak diskutabilní negativní rolička, že se musím ptát : čím se provinil, že takovou roli vůbec přijal ? (06.03.2008)

Fuj. To musel mít Mach pěkný škraloup u Strany, když do takové zhůvěřilosti vlezl. Už ten začátek - roztomilé děti vs. neoholení diverzanti, zlý kulak vs. uvědomělá soudružka - to aby bylo jasno, jak černobíle jsou role rozděleny. Samotný příběh skoro neexistuje, protože diverzanti se jen schovávají, žerou, chlastaj, sem tam někoho nesmyslně picnou a vůbec se nediví, že policajti nedělají zátah chalupu po chalupě. Nejlepší je, že celou dobu má jít o to najít skladiště nacistických zbraní, ale nakonec je to jedno. Ten konec je totiž hodně pitomý. Odehraje se v totální tmě, takže prd vidět, kdo koho střelil a jestli vůbec, chybí nějaké doznění, co se s těmi postavami, které jsme 90 minut sledovali, stalo - a místo toho střih: vesnice je zatopena, bude zde skvostná přehrada, budovatelské jeřáby a bagry jedou na plný výkon, a holka, která smrt svého hrdiny vlastně zavinila, na něho chodí k té přehradě při západu Slunce vzpomínat. Mankote, to není jen agitka, ale nelogický kýč jak sviň. Bekovi jsem jeho drsoně (který kromě chlastu a výhrůžek a neoholenosti nic moc nepředvedl - asi se tvůrci báli přitlačit na pilu) nevěřil, a jediný, kdo působí trochu životně, je Höger, který se z toho mála, co má k dispozici, snaží vykřesat, co jde - prostě mazaného hajzlíka, kterému to ale v hlavě docela myslí. Jinak je to celé postavené na několika nelogičnostech a časem mi už fakt bylo jedno, jak to skončí, jen aby to už skončilo. Mimochodem, ten vztah Borka k té malé holce mi přišel spíš pedofilní - jak měl furt potřebu ji objímat a chytat za ramena. (22.01.2021)

Asi bych se pokusil na to podívat trochu jinak, než skoro všichni zde uvedení, i když nepopírám chabou invenčnost celého podniku. Tehdy do nás hustili spodem, horem i prostředkem, že právě tohle jsou diverzanti, kteří za peníze a dobré bylo za kopečky zrazují všechno možné, socialismem počínaje a vlastenectvím konče. Kdyby se tento natočil nyní, dozvěděli bychom se, že to byli zásadoví vlastenci, neplacení a neúplatní, bojující za liberální demokracii a konzumní společnost, která možná není úplně to nejlepší, ale nic lepšího dosud nikdo nevymyslel, natož uskutečnil. Není třeba provést "kinematickou záměnu", tj. budeme vycházet od akčního členu a vypočteme jeho náhon, zde stačí zaměnit znaménko - na + a všechno bude stejné, jen se to bude otáčet opačným směrem. Herce bychom samozřejmě nechválili, protože kdo může být lepší než Höger, Tříska, Beck nebo Pántik. Co vedlo autory použít Halasovu básničku "Noc stoupá do hlavy a vrávorám / smysly neznámými zvídám chtivě /bojácný dech vzpurně polykám... ", není jasné, je tmavé, jako celý film. (09.07.2017)