Deti noci

Musim říct, že mě to mile překvapilo a čekala sem něco naprosto odlišného. Martha Issová mě jen utvrdila v tom, jak dobře umí hrát a že je naprosto přirozená. Příběh hlavní hrdinky je dost pesimistický a dost psychologický a proto se mi to asi líbilo. Mádl to hrál skvěle, to musim uznat... prostě celkově to na mě působilo hodně opravdově. Protože takovej život je, ona pracuje, ale přitom má nadání, kterýho by mohla využít, ale radši plejtvá časem v nonstop potravinách. Když ji tam přepadnou a taky zjistí, že její přítel jí je nevěrnej s nejlepší kamarádkou, začne věci přehodnocovat, i když to na sobě nenechá znát. A její kamarád, kterej si jedinej o ni dělá pořádný starosti a záleží mu na ni, toho odbejvá, páč ji vadí, jak se chová a přijde ji komickej. Jenže pak si uvědomí, že on je tu pro ni a to je důležitý... Prolínají se tu opakované věci, jako dcera uprchlá z domova, nebo holka co krade... plus pár vztahů v rodine Ofky. Pocity Ofky lze pochopit a docela se vcítíte do její dušičky... přišlo mi to ze života a proto jak to bylo lehce zahraný, mě to bavilo. Chvilkama to bylo tragikomický, ale o tom život asi je. Každopádně konec byl usměvavý, změnila se jedna věc a najednou vypadaly a končily ostatní problémy lépe. (28.03.2010)

Kdo zažil, ten ví. Kdo nezažil, ať drží hubu a je rád. Issová i Mádl jsou ve svých partech naprosto přesní. Ofka je dokonale otrávená životem a Ubr je zase správně ujetý. Pocit ztracenosti generace Y z toho čiší v každém záběru a už při druhé projekci jsem si uvědomil, že mnoho zásadnějších filmů tady po revoluci nevzniklo. Jelikož jsem si zde zobrazenou životní etapu už skoro celou prošel a dokonce přežil, tak k nim mám o mnoho blíže než generace notorických cinkačů klíči, kteří, jak sami často rádi tvrdí, zažili o dost víc, než si dokážeme představit. Pravda, automaticky zaručené pracovní místo ke každému maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu a k tomu jako bonus byt, to z ní jako skutečné peklo. Jak už jsem psal výše, raději držte hubu. Každá doba má svoje. (29.03.2010)

„Dneska bez školy nic nedokážeš.“ – „Co bych´ měla dokazovat? Komu?“ 100% nedávam len preto, že ma až urazilo, aké je to krátke. Pritom postavy, prostredie, doba a príbeh, by mali na štvorhodinovú verziu, ktorú by som pozeral aspoň raz do roka. DETI NOCI sú nielen silný film, ktorý vás dojme i pobaví, ale urobil jednu dôležitú vec. Dnes sa robí strašne veľa filmov o tínedžeroch, o tom, akí sú strašne komplikovaní a ako to majú ťažké. Tiež sa robí veľa filmov o tridsiatnikoch, čo je vek, kedy sa, vraj, človek „začína definitívne usadzovať“. Nakrúcajú sa filmy o kríze štyridsiatnikov, o kríze päťdesiatnikov, o kríze šesťdesiatnikov - i o dôchodcoch. Celý svet ale veľmi zvláštne ignoruje jednu podľa mňa pozoruhodnú sortu ľudí a práve o nej DETI NOCI rozprávajú: potom, čo človek (povedzme ako 20-ročný) vyjde zo škôl a predtým, ako sa v tridsiatke „usadí“, ho čaká veľmi ťažkých desať rokov. Je to až tajomné desaťročie, kedy človek dospieva a mení sa oveľa viac, ako v puberte, hľadá seba a všelikoho ďalšieho, dosť veľa vecí je mu fuk, no na iných, zdanlivo hlúpych, mu záleží až do obetovania holého života. Je to tragikomické, temné a čudácke obdobie a že to dokázal výborne zahrať Jiří Mádl ma v podstate neprekvapilo (občas motyka vystrelí, otázka je, ako s tým dokáže naložiť v ďalších filmoch), ale Martha Issová ma zaujala už v TAJNOSTIACH z produkcie Jana Svěráka a ako predavačka Ofka dokazuje, že... nenapadá mi žiadna dostatočne obrovská poklona, ktorá by aspoň sčasti charakterizovala to, čo táto herečka v DEŤOCH NOCI predvádza. (10.05.2010)

Skočili jsme do života unuděné mladé holky, která nevěděla, co chce. Protože to nevěděla a byla líná něco se svým životem udělat a bylo jí tak protivné o tom vůbec přemýšlet, všechno se posralo. Že chce jen podrbat za uchem, taky nikdo nepochopil, hned by ji chtěli drbat jinde. Hlavní postavy byly ploché a nudné, ostatně jako celý film, takže se to dobře ztrácelo. Je jasné, co tím chtěl básník říct, ale proč jen ten český básník to neumí říct ještě jinak? Proč nepoužije ještě jinou metaforu? (18.01.2011)

Jeden můj kamarád je vyučený kuchař, ač se tím neživí. Jistou dobu jsem s ním bydlel v jednom bytě a často jsem byl svědkem jeho vaření. Vždy mě fascinoval tím, že o čemkoliv, co uvařil (a často to bylo hodně dobré), prohlásil zásadní větu: „Něco tomu chybí.“ Nikdy však nespecifikoval co, a nikdy se mu nepovedlo tu chybu doladit. Děti noci na tom jsou stejně. Ač Issová s Mádlem předvádí skvělé herecké výkony, a po dlouhé době film, který mě zaujal svým prostým dějem o NORMÁLNÍCH lidech (žádná „třeskutá“ „polodementní“ komedie nebo rádobyexistenciální problémy vyšší střední třídy /dodnes jsem se nevzpamatoval z otřesného zážitku z Bestiáře/) - přesto tomu filmu něco chybí. Proto dávám 3,5*. (07.06.2009)