Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československý umělecký film o boji bezpečnostních orgánu s agenty našich nepřátel. V expresu je přilepena pod sedadlo krabička od cigaret s plány a instrukcemi o zničení jedné z našich přehrad. STB je o celé akci informována a pomocí podvržené krabičky agenty po dramatickém boji polapí. (Filmový přehled)

Recenzie (53)

Crocuta 

všetky recenzie používateľa

POZOR SPOILERY! V kvalitativně značně nesourodé filmografii V. Čecha představuje "Expres z Norimberka" první ze snímků se špionážní tématikou, ke které se režisér několikrát vrátil - vždy s podobným výsledkem. Z vážně míněného dramatu většinou vznikla nezáživná, za vlasy přitažená historka ("Sedmého dne večer"), v lepším případě dílo tak naivní, že dnešního diváka pobaví alespoň kouzlem nechtěného ("Akce v Istanbulu"). To je ostatně i případ "Expresu"... . V typické stalinské agitce o vševědoucích a všudypřítomných pracovnících Bezpečnosti, s nimiž kontrastuje zoufalé břídilství západních agentů (obzvlášť výživná je v tomto směru rádoby démonická postava Svatopluka Beneše), dojde i na bodré plky anděloidního Jaroslava Marvana, vlastivědně-budovatelské blábolení dvojice Vojta - Deyl, napraveného hříšníka (rozuměj udavače) L. Boháče, uvědomělou učitelku L. Vendlové (která mi k srdci nikdy příliš nepřirostla) a otcovského, moudrého a všemi mastmi mazaného šéfa estébáků Ladislava Chudíka. Zvláštní pozornost zasluhuje postava ztvárněná Josefem Bekem, jenž zde vystupuje (předjímajíc tak úlohu poručíka Líbala z mé oblíbené "alibi" trilogie) v roli fízla - světáka, předobrazu jakéhosi socialistického Jamese Bonda. Svižná, krátká a úžasně blbá taškařice! ()

ripo

všetky recenzie používateľa

Nový film režiséra Vladimíra Čecha mohl být dalším zajímavým pokusem o dobrodružný žánr v našem filmu — o špionážní film se všemi náležitostmi, které tento žánr provázejí — s napětím a prudkými dějovými zvraty. Zůstal však pouze pokusem nepodařeným. Přispěl k tomu jednak příliš radikální sestřih, který činí z filmu, kde záleží na každém detailu, dějovou tříšť, v níž se často divák nevyzná a musí velmi namáhavě rekonstruovat dějové motivy, jednak nedokonalé spojení napínavé formy s ideovým obsahem, který klouže na povrchu v několika laciných frázích. Musilo se to projevit na jednotlivých postavách, které jsou až úzkostlivě černobílé. Bohatá dějová osnova dobrodružného žánru ubírá ovšem do určité míry širší možnosti vykreslení charakterů jednotlivých postav, ale to, co vidíme v tomto filmu, nejsou lidé, ale schemata, která oživují v úloze šachových figurek dějovou osnovu. Lví podíl má na tom i to, že režisér použil některých prvků z amerických detektivek, které ve spojení s ideovým záměrem filmu působí víc než podivně. Vedle toho je do filmu zařazena řada postav, které s hlavní dějovou linií nemají nic společného, jako na př. topič a strojvůdce, a jen ilustrativně vyplňují prázdná dějová místa. A tak i herci, ač se jedna ve většině případů o naše přední herce, nemohli v tomto filmu uspět a ztroskotali na schématech svých postav. Jedinou výjimku tvoří Jaroslav Marvan v roli zlepšovatele Čapka, kterému se podařilo dát své postavě alespoň trochu života a přesvědčivosti. Filmový přehled 13/1954 ()

Reklama

fragre 

všetky recenzie používateľa

Na dobu tvrdého stalinismu pěkně akční podívaná, jsou zde přestřelky, skoky z jedoucího vlaku i jedoucího automobilu, boj muže proti muži, honičky v temných uličkách, kráska v ohrožení. Všechno je to ale tak tuhé a nedokonalé, že je to až legrační. A k tomu ty děsivě schématické figury-ti sluneční či bodří "naši" versus Západu zaprodaní pekla zplozenci. Někdy to vypadá, že role ve filmu byly hercům rozdány dle zásluh. Předúnoroví filmoví milovníci (S. Beneš, M. Homola) si musí své "hříchy" vykoupit zápornými rolemi. Přitom zrovna Svatopluk Beneš v roli hlavního konspirátora a téměř bondovského, chladnokrevného vraha je ukázkou naprosto hovadského obsazení role. Vidět jeho o zavilou grimasu se pokoušející obličej, doprovázený výrokem: "Jestli pípnete, našiju to do vás", to je opravdu zážitek na úrovni nechtěné parodie. Ti, kteří hráli před Únorem bodré lidové typy (Vojta, Marvan, Baldová), tehdy pro potěchu diváctva či kasovní úspěch, hrají je zase, nyní však ve službě nové ideologie. A nakonec jsou tu nastupující socialistické hvězdy (Bek, Chudík a ta vzorná pedagogická kráska L. Vendlová), kteří hrají ty správně, uvědomělé, nové lidi. Všechno by to už dneska byla sranda, nebýt takové dobové narážky iluzionisty (F. Filipovský), pronesené v rámci lehké, společenské konverzace : "Můj dědeček vždycky říkával, že zázračnost kouzla vzrůstá se čtvercem vzdálenosti od první řady diváků. Proto jsem se taky neudržel, když se před časem dály ty zázraky v Číhošti a na jiných farách, a jel jsem se podívat, jak si počíná konkurence, ale řeknu Vám, takovou fušeřinu by ani náš děda nepřežil." Když si jeden vzpomene na toho utlučeného faráře Toufara... ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Špionážní film je k propagandistickým účelům téma vhodné - zlý agent v něm působí věrohodně, kdo jiný by tam měl být. Špionážní film je k propagandistickým účelům téma nevhodné - každý hned vidí, že jde o propagandu. Takových filmů vznikalo, vzniká a bude vznikat na všech možných stranách všech možných barikád mraky. Tento vyniká poměrně pestře sestaveným osazenstvem kupé, jež mezi sebou poměrně dynamicky i sympaticky, byť lehce "figurkářsky" interaguje, žel jen s malým dopadem na špionážní dění. Celkem sympatickou žánrovku s velmi rozumnou délkou navíc hyzdí několik dějových logických děr a "pahýlů", tedy postav a scéneček, jež nijak nepřispívají k zápletce (dobová kritika zmiňuje např. strojvůdce s topičem). ++++++ Ideologicky film tvůrci spíše umravnili - objevují se v něm sice zlí agenti, ale sakra, vždyť žánr prostě s hodnými agenty zahraniční mocnosti nepočítá. Je v něm dehonestující poznámka o tzv. čihošťském zázraku, ale jen se mihne. Hovoří se o socialistických výdobytcích, ale co už.... Veškerá skutečná propaganda se scvrkává na pověst o hodných kontráších a esenbácích, kteří zodpovědně bdí nad naší bezpečností. Dnes je film ideologicky pro diváka, který se nevyhnul povinné školní docházce zcela bezzubý. Možná byl i tenkrát. Silné **. ()

Javert 

všetky recenzie používateľa

Běda! Imperialistickým buřičům a rozvracečům se zachtělo sabotáže v našem krásném lidovědemokratickém ráji. Ještěže máme uvědomělého úderníka a příležitostného estébáka Pepíka Beka (pětiletka splněna za roky čtyři!). K tomu sovětský zlepšovák ve formě výtahu na ryby v přehradách a máme dokonáno. Úsměvná, nicméně báječná výpověď o době té nejtužší totality. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • Lokomotiva, která táhne vlak z Chebu do Prahy, je stroj 475.1 vyráběný v letech 1947–1950. Mezi železničáři se pro ni vžil titul Šlechtična kvůli elegantním tvarům. Tato parní krasavice byla expedována i do KLDR. Ve filmu se pak střídají dva stroje: 475.176 a 475.118. (Robbi)
  • Závěrečná akční scéna byla natočena na smíchovské straně pod Jiráskovým mostem v Praze. (Robbi)
  • Klasický problém při filmech z prostředí železnice – sestava vagónů je v různých záběrech odlišná, použity byly i zcela jiné typy. (Robbi)

Reklama

Reklama