Pražský student

Průkopnický film německého expresionismu na motivy povídky Edgara Allana Poea. Po obrazové stránce je Pražský student na svou dobu určitě velice zajímavý film, ale pro mě je u tohoto filmu mnohem více než obraz zajímavý literární podtext tohoto filmu, který je velice bohatý. Skloubení faustovského motivu s Poem, Kafkou a Bodlairem je více než výživné. [LFŠ 2009 – hudba: Kazety] (04.08.2009)

Jeden ze základních kamenů celovečerního filmového horroru má ostré hrany a barvitou šeď. Pořád jsem si říkal, proč do hlavní role vybrali tak děsivě odpudivého herce a pak mi došlo, že pro ten atmosféricky strašidelný závěr. Jak málo v horrorech dvacátých let stačilo k navození správné horrorové atmosféry. Ono to ze začátku vypadá jako romantické drama střetu nižší a vyšší vrstvy a milostného čtyřúhelníku s nádhernou Češkou Lydou Salmonovou v roli proradné Lidušky, ale ten závěr, u toho bych si v roce 1913 v kině okousal nehty až po první klouby a doufal bych, že mi do Nosferatu stihnou dorůst. (09.02.2016)

Nejúspěšnější a nejslavnější dílo tzv. autorenfilmu, který se během roku 1914 vytratil, protože běžné diváky, kteří se chtěli v kinech bavit nezajímal. Student prodá svůj zrcadlový obraz ďábelskému svůdci výměnou za úspěch. Obraz ho pronásleduje a nakonec vyprovokuje osudový souboj. Je zde řada triků. Fantazijní momenty tohoto díla se staly typickým prvkem německého filmu a tato tendence vrcholí v německém filmovém expresionismu 20.let. To přízračné modro-žluté světlo filmu je působivé. (23.02.2018)

[FNŘ 2010] Pražský student (1913) není expresionistický film, rozhodně ne svým výtvarným zpracovnáním, kulisami, výpravou, ani ničím jiným. Ale je mi jasné, proč byl o několik let později natočen znovu, a to lidmi, kteří stáli za Kabinetem doktora Caligariho. Ten ústřední motiv k tomu vyloženě svádí. Dvojník, který přišel ze zrcadla, to je perfektní nápad, navíc po technické stránce velmi dobře provedený. Lépe, než třeba ve Vozkovi smrti Viktora Sjöstroma. Ale několik výtek by se našlo. Například Paul Wegener v hlavní dvoj-roli je na roli studenta a nejlepšího šermíře v Praze skutečně až příliš starý a neohrabaný. Výkony absolutně všech postav jsou hrozné, ačkoliv poplatné době vzniku. Omluvou pro ně je, že to byli zřejmě divadelní herci. Ale zase to, že štáb natáčel přímo v Praze, to je zase hrozně zajímavý "bonus". (07.08.2010)

Někdo si z nezřízého života pořídí dnu, Balduin si pořídil oživlý odraz ze zrcadla. Již samotný námět dává tušit, že před divákem nebude tuctové dílo. Scénář je kvalitně vystavěn, byť je rozdělen do čtyř aktů, ctí nepsané pravidlo tří částí filmu. Herecké výkony jsou slušné, mnohé neokoraly, především představitelka Lidušky Salmonová je velice dobrá. Nejlepší na celém filmu je však režie, která hýří nápady. Ať už je to sofistikované použití barevných filtrů, netradiční rámování (především příchod dvojice na hřbitov je velice zdařilý), nápaditý vizuál (schody s klenbou), nebo největší deviza filmu, tedy triky. Za zmínku určitě stojí nasnímání zrcadla, v němž ona se odráží a on nikoliv. (02.08.2020)