Aféry mé ženy

Československý povídkový film, v němž hlavní roli hraje manželský pár Neradových ve složení lékařka L. Švormová a fotograf J. Vala. Nutno poznamenat, že L. Švormová je v tomto snímku velmi sympatická a pohledná, navzdory očekávání mě skutečně projev této amatérské kriminalistky mile překvapil, její manžel předvádí takovou svoji nepříliš výraznou klasiku, nicméně jako manželé se výborně doplňují a vyzařuje z nich velká pohoda. První povídka vypráví o pašování zboží ve vlaku Paris-Praha, následující se věnuje objasnění smrti starého hledače pokladů, jenž záhadně skonal pod Čertovým kamenem. Závěrečná a dle mého názoru nejzdařilejší povídka se zabývá podivnými událostmi v Domě hrůzy na pouti, přičemž vyjdou najevo jiné nekalé skutky kolotočářů. Skutečným vyšetřováním těchto nepravostí je pověřen major Buček v podání elegantního J. Langmilera, jenž je však velmi vděčný za nezištnou pomoc v podobě nedocenitelných informací od talentované madam Neradové. Ve vedlejších rolích se představí mnoho známých osobností (např. umělec ve vlaku F. Filipovský, redaktor J. Lír, vedoucí Domu hrůzy J. Hlinomaz, robustní majitel kolotoče Z. Kryzánek, krásná J. Hlaváčová, archeolog F. Vicena či oběšenec L. Trojan), avšak jednoznačně nejvíce mě zaujal zcela mimořádný výkon J. Beyvla ve druhé povídce a zejména jeho opilecký záchvat špatného svědomí. Aféry mé ženy režiséra V. Čecha se mohou zařadit mezi spoustu průměrných, nikoli špatných, kriminálek ze 70. let, hranici průměru překročili pouze hlavní ženská postava svou půvabnou svěžestí a podnapilý venkovan Beyvl. (07.08.2015)

Film, který možná není ani tak známý ani populární. Příběhy nejsou nijak komplikované, ale mně na snímku sedí právě ona komorní a pohodová atmosféra a v neposlední řadě dobré herecké výkony, zejména ústřední dovjice. Kvalita jednotlivých příběhů je různá, seřadil bych je ai takto: 1. Suvenýr z Paříže, 2. Vražda v čertově mlýně, 3. Smrt za slunovratu. (19.10.2011)

Pouze průměrný snímek, který je nicméně přehlídkou rázovitých postaviček ztvárněných celou plejádou známých a kvalitních herců. Tři detektivní povídky o malých českých zločinech jsou jinak snadno zapomenutelnou záležitostí. Filmu naštěstí pomáhá lehce ironický odstup, se kterým Vala coby manžel glosuje události a postavy kolem sebe ("heroin u nás nemáme a tak aspoň zobeme algenu"). Celkový dojem: 50 %. (19.08.2008)

v první povídce sledujeme - vzhledem k době vzniku díla - trapný pokus o přemalování reality, a to včetně neuvěřitelných scénáristických licencí (výlet za železnou oponu, nákup lihovin v Paříži, přítulné slečny opojené koňakem). Jiří Vala, též opojený koňakem (a svou závěrkou), neustále pronáší podivné, nevtipné hlášky. připomíná vám něco věta "i policajt může znát Šrámka" ? sexuální jiskření mezi Libuší Švormovou a vysoce postaveným Josefem Langmilerem vás rozhodně v klidu nenechá! jelikož se po první třetině vše vysvětlí, můžete usnout (08.10.2013)

Není to špatné, navíc se tu mihne hromada výborných herců, jenže výsledek je nějak moc svázaný. Beru-li to ale jako komedii, nikoliv kriminálku, dá se to považovat za povedené i koukatelné. Jen mi vadily neustálé narážky na alkoholismus od hlavní hrdinky, která je nakonec nadšená, když jí ten "kořala", co ho má doma, dá k výročí svatby koňak... (08.07.2008)