Novye Bremenskiye
Obsahy(1)
Od doby, kdy jsme šli po stopách muzikantů z Brém uplynula již nějaká doba. Trubadúr žije se svou princeznou klidným rodinným životem, osel, kohout a pes učí malého trubadúra-následníka všemu potřebnému, aby mohl jít ve stopách svého otce a starý král spokojeně panuje na zámku. Spokojenost ho rychle přejde, když se bývalá vůdkyně loupežnické tlupy rozhodne, že se za něj provdá. Ve stejnou dobu se malý trubadúr rozhodne vzepřít předurčenému osudu a vydá se za dědečkem do zámku. Loupežnice neváhá sáhnout i k drastickým prostředkům, aby dosáhla svého cíle. Když už se zdá, že králi nezbude pro záchranu vnuka nic jiného, než kývnout a vlézt do chomoutu, přijede na zámek princezna s trubadúrem a trojicí věrných zvířecích druhů. Společnými silami se jim možná podaří zvítězit i tentokrát. (Jezinka.Jezinka)
(viac)Recenzie (1)
Brémští muzikanti nedávají ruským tvůrcům spát a tak vymýšlejí pořád dál a dál, co se dělo poté, kdy princezna prchla se svým trubadúrem ze zámku. Logicky, měli rodinu, všichni šťastně zpívali, král, ten si kraloval a slintal si na bradu a loupežníci se vzdali řemesla a stali se poctivci. Kdyby to bylo takhle, o čem by byla další pohádka. Není to tak roztomilé jako díl první, nemá to v sobě ironii dílu druhého, nemá to chytlavou melodii jako písně že na světě nic lepšího není nebo o východu slunce, ale pořád to v sobě má jisté kouzlo, a to i v tom více než předvídatelném konci. Protože: "Jestli prší a deštník nikde není, vítr žene tě jak listí po kamení, jestli mrzne, že jde chlad a až do kostí, jestli doma máš jen samé starosti. Nevzdávej se, nevzdávej se, nevzdávej se! Po tom co by kdyby neplač - nelituj! Usmívej se, usmívej se, usmívej se! Na cestě je osud jenom tvůj." ()