Čertův švagr

Někdy je služba v pekle přece jen menší lopota, než se lopotit s pozemskými hříšníky, kterých je víc než dost. Mladík Petr na vlastní kůži poznal, jaký trpký život mu přichystal osud nadbytečného sirotka, i když nepřestává věřit, že na světě převažují hodní lidé nad těmi zlými. Na světě je víc intrikánů než čertů v pekle, ale hodný Petr na lidi nezanevřel. Poté, co si odkroutí rok v pekle, je za svoji věrnou službu, spočívající v přikládání polínek pod kotle s hříšnými dušemi, peklem štědře odměněn. Kouzelné dary se mu budou náramně hodit, když bude do pořádku dávat to, co se za ten rok na světě událo. I Petr se změnil k nepoznání. Vypadá jako čert. Vlastně jako čertův švagr. Televizní pohádka na motivy klasické pohádky Boženy Němcové nedisponuje kvalitní trikovou ani technickou realizací. Animovaný sníh nemá se sněhem nic společného, pekelný "oheň" pod kotly je jen krepový papír v červené barvě, do kterého se prostřiženým otvorem hází polínka, která kupodivu byla ze dřeva, a do toho zadní projekce v záběrech, pro které jí ani nebylo třeba. Nikdo nebude na větvi ani ze studiových dekorací, a to jak na zámku, v pekle, v hospodě a také v loupežnickém doupěti, kde se pohádka střídavě odehrává. Překvapivě měl pohádkový počin obstojné potíže s perspektivou záběrů, kterou se mu úspěšně podařilo nějakým záhadným způsobem pravidelně porušovat. Zkušená televizní tvůrkyně Vlasta Janečková vsadila na kvalitní herecké obsazení. V popředí je charismatický Lucifer Vladimíra Ráže, kterému se zdatně určitým způsobem vyrovnává neokoukaný projev Ondřeje Havelky v roli Petra. Ostatní herci, respektive role knížepána nebo macechy, vedle této dvojice zapadli a scény s nimi dějově vázly, což je s podivem při jejich stěžejnosti pro děj jako takový. Nelze přímo hovořit o nudě, ale ze skromných realizačních poměrů, z jakých pohádka vzešla, nelze očekávat něco nepřekonatelně úchvatného. Jde o řemeslně zručně natočenou pohádku, které patří tradiční místo v odpoledních hodinách na televizní obrazovce. Nějaké to své "čertovské" kouzlo jistě má. Ale když napíšu, že ji na stejné motivy natočení "S čerty nejsou žerty" (vznik obou pohádek se překvapivě shodně datuje s rokem 1984) převálcovali, tak je to slabé slovo. 60% (28.06.2014)

Pamatuji si ty časy, kdy jsme coby děti měli na jedné vhs kazetě Čertova švagra a hned poté následovala pohádka S čerty nejsou žerty. Dosti často jsme si pustili obě. Na to, že se jedná o televizní počin, je tento snímek povedený, má atmosféru, dobré kulisy a hlavně výborné herce. Vladimír Ráž jakožto lucifer je úžasný. "Chtělas přece knížete.. a to jsem já, kníže pekel, lucifer!" (22.09.2017)

Zlá macecha, hodný nevlastní syn, kterého po smrti otce vyžene. Na zámku dvě holky na vdávání, jedna hodná až z toho brní stoličky, druhá pochopitelně potvora (jako mladší ze dvou sester vždycky oceňuji, že ta hodná, na kterou čeká růžová budoucnost, je zásadně ta mladší). Okouzlující galantní Lucifer. Úžasná letecká scéna, když Petr nese knížecí dcerku v náruči a...... no víte, proč letecká, že? Tak tahle scéna mě na tom fascinovala vždycky nejvíc. (27.08.2010)

Milá socialistická klasika, tady ale jaksi spíchnutá horkou jehlou = vyčpělé/chladné kulisy, mdlé herecké výkony s vyjímkou přepychového Ráže v roli lucifera, Svobodové v roli staré dobré tetky a skvělé bandy loupežníků. Ale i přes veškerá negativa stále vkusná a zábavná podívaná pro dospělé a hlavně pro děti. (29.11.2020)

Hezká a milá pohádka na motivy známé pohádky. Zajímavé je, že v témže roce přichází do kin film "S čerty nejsou žerty", který zpracovává stejné téma a tato pohádka patří k tomu nejlepšímu, co u nás v osmdesátých letech vzniklo. Takže když to srovnám, tak tuto televizní verzi musím hodnotit trochu níže. (28.06.2014)