Réžia:
Evžen SokolovskýScenár:
Jaroslav DietlKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Buchvaldek, Jan Hartl, Jiřina Bohdalová, Milena Steinmasslová, Martin Růžek, Míla Myslíková, Josef Bláha, Jaroslav Moučka, Jiří Štěpnička (viac)Epizódy(11)
-
Havárie (E01)
-
Rozhořčení (E02)
-
Byt (E03)
-
Starost (E04)
-
Neschopnost (E05)
-
Vzbouření (E06)
-
Syn (E07)
-
Silvestr (E08)
-
Křížové tažení (E09)
-
Rozchod (E10)
-
Setkání (E11)
Obsahy(2)
František Bavor je aktivním poslancem a funkcionářem Městského národního výboru ve Starém Kunštátu. Je to obětavý člověk, který prožívá s městem jeho radosti i starosti. Jeho rodinu postihne tragédie – při dopravní nehodě ztratí manželku a matku svých dětí. Tím víc se pak věnuje své práci. Má v plánu zmodernizovat a přestavět město. V jednotlivých příbězích sledujeme i jeho soukromý život, problémy se synem Přemyslem a dcerou Bohunkou. Poznáváme i práci členů občanských výborů, poslanců a funkcionářů národních výborů, kteří se starají o rozvoj města. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (138)
Tento seriál je zajímavý po všech stránkách, moc mě pobavil v této době po 35 letech. Pan Dietl měl čich na lidské povahy. Jednotné vedení , stranická kázeň atd . Moc mi to připomíná dnešní politickou scénu . Korupce , nezodpovědnost, lékaři zapomenou špachtli v těle pacientky a zodpovědnost hodí na sestřičku. Starostové kradou , policajti taky . Hlavica šoustal s mladou děvenkou, Paroubek a Topolánek šoustali své spolupracovnice není to úsměvné, po35 letech se dějiny opakují. A že jsou Češi svině to vím už od mládí , za okupace mému otci Němci sťali hlavu 20,12,1944 kdo ho udal Čech. Je mi z nás všech skoro na zvracení . Přeji Vám pěkné zítřky a do důchodu půjdete až Vám bude 70 jako je mi dnes . Zdraví Vás nervozní deda Honza ()
Třicet případů Majora Zemana se dnes považuje za první českou moderní detektivku. Diváky to ve své době bavilo a ukázalo se, že to baví i diváky současné. Oproti tomu například seriál Okres na severu je čistá propaganda o životě tajemníků a kdyby se vysílal dnes, nikoho by to nezajímalo. Oproti Okresu na severu Muž na radnici dobové diváky zajímal, ale koukám na současné hodnocení a je mi jasné, proč ho dnes žádná televize znovu nevysílá. ()
Bolševická katastrofa. Drzost, s jakou se komáři odvážili podat svůj zrůdný plán likvidace historických částí měst je do nebe volající. Když vidím, jak v seriálu choděj lidi za starostou a prosej ho, jestli by mohl zbourat jejich rodinné domy a přestěhovat je do paneláků - no doprdele, to je na dělo! ()
Pokud jde o ideový námět seriálu (asanace staré části města), je to skvělý doklad toho, jak soudruzi tehdy přemýšleli, projektovali a jak plno měst navždy necitelně zkurvili (nejen Kladno, Beroun, ale třeba i Mladá Boleslav na konci 80. let – dnes se situace přece jen zlepšila, za dvacet let se město hodně změnilo k lepšímu – nebo Nymburk, ten na mě komunisticky unyle a šedivě působí dodnes). Pokud jde však o mezilidské vztahy, ať už na úrovni pracovní, přátelské, rodinné či milostné, troufám si tvrdit, že jejich ztvárnění je mnohem věrojatnější než valná většina toho, co je nám servírováno v posledních dvou dekádách z postkomunistické televizní produkce. ()
Tento seriál momentálne beží na Slovensku na filmovom kanáli JOJ PLUS, a môžem povedať, že som rád, že sa konečne niektorá z televíziíí odhodlala odvysielať toto televízne dielo. Keď sa pozriem na to, aké seriály sa produkujú dnes, tak Muž na radnici je geniálne dielo. Za prvé hrajú tu výborní českí herci na čele s pánmi Buchvaldekom a Bláhom a za druhé som tu čakal oveľa viac politizovania, takže ani z tejto stránky to nie je až také hrozné, ako o tom píšu niektorí recenzisti. Takže páni Dietl a Sokolovský sa nemajú za čo hanbiť. ()
Galéria (3)
Fotka © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Zaujímavosti (34)
- Vůz, který vlastní Vít Marek (Jiří Štěpnička), je Tatra 57A roadster vyráběný v letech 1931–1948. Celkem vzniklo téměř 27 000 vozů všech verzí. Maximální rychlost 80–90 km/h. (sator)
- Natáčení probíhalo v Berouně a Hradci Králové. (M.B)
- Marek (Jiří Štěpnička) láká do bytu Bohunku (Milena Steinmasslová) slovy: „Jindy budou naši doma, nebudou v Praze ve Zlaté kapličce.“ Štěpničkova matka byla opravdu ve Zlaté kapličce, tedy v Národním divadle, a to v letech 1930–1936. (sator)
Reklama