Honba na vlkolaka

Nastesti jsem necekal vlkodlaci horror, ale spis temnou detektivku a tu jsem vicemene dostal. I tak ma film pomerne vyrazne chyby, predevsim neschopnost tvurcu rozhodnout se pro zanr a vyzneni jednotlivych postav se taky meni az podezrele casto. Prijemne mne prekvapila kamera a celkove barevne vyzneni, moc hezky se na to kouka, stejne jako na dostatecne nechutne mrtvoly. Herci jsou celkem nevyrazni, ale snazi se a neprehravaji, Sands je fajn, ale nejvic samozrejmne zaujme Elsa Pataky, ma opravdu nadhernou tlamicku. Mnam. (18.02.2005)

Film, podle skutečné události, kdy byla poprvé zmíněna lykantropie. Ve Španělsku jsou nacházena brutálně zmrzačená a roztrhaná těla (parádní maskérská práce) a nikdo neví, zda to mají na svědomí vlci, nebo brutální vrah, který obětem odřezává podkožní tuk. A tak se rozvíjí napínavý příběh, který i přes svou brutalitu bohužel svým lookem připomíná spíše drsnější telenovelu. Ale kouká se na to opravdu dobře, zejména na tvářičku Elsy Pataky. Film vznikl v produkci Briana Yuzny a režisér Paco Plaza ho natočil před svou kultovní zombárnou REC. (09.04.2018)

„Niektorí tvrdia, že som bol človek, ktorý sa občas menil na vlka. Ja si myslím, že som bol skôr vlk, ktorý sa občas menil na človeka.“ V prvej polovici 19. storočia španielskymi dedinami (v zovretí temných lesov, ktoré poverčivým dedinčanom na dobrej nálade nepridali) otriasla séria vrážd (prevažne žien). Telá boli nájdené v horách, roztrhané, dokonca zbavené tuku (napr. z oblasti stehien). Niektorí sa prikláňali k názoru, že vrahom je šialenec. Ďalší, že zabíja svorka vlkov (začalo ich masové vyvražďovanie za odmenu, ale nepomohlo). Niektorí sa prikláňali k názoru o vlkolakovi. Nakoniec bol pred súd postavený dobre vyzerajúci (čo mu v nadväzovaní vzťahov so ženami pomáhalo) obchodný cestujúci Manuel Romasanta. Tvrdil, že sa premieňa proti svojej vôli na vlka a v tej chvíli nevie ovládať svoje krvilačné správanie. Niektorí experti, hoci dav si prial popravu, sa pred súdom zhodli na tom, že môže trpieť tzv. lykantropiou, teda duševnou poruchou, kedy pacient verí, že sa dokáže meniť na vlka. Táto choroba bola rozšírená hlavne v „temných dobách“, kedy ľudia mali sklon veriť „rozprávkam“ a ak navyše lykantropia postihla retardovaného jedinca, ktorý bol navyše napr. znetvorený, nebol dôvod myslieť si, že lykantropia neexistuje. Ak aj vás táto téma fascinuje, asi ste videli mizerné BRATSTVO VLKOV - HON NA BEŠTIU. Pojednávalo o čomsi podobnom (o storočie skôr došlo vo francúzskej lesnej oblasti Gévaudan k desiatkam vrážd, no páchateľ nebol polapený). V prípade HONBY NA VLKOLAKA som znudene čakal vlkolačí krvák. Nevedel som, že niečo také sa kedysi naozaj stalo (ale ťažko sa baviť o „histórii“, sú to už skôr mýty a legendy). Výsledok ma tým pádom spočiatku nadchol. Bohužiaľ to rýchlo prešlo - priveľa zlých postáv s čudným priestorom (myslíte si, že postava X bude ústrednou a zrazu je zabitá alebo na 45 minút zmizne z plátna) či chaotické časové skoky (nevedel som, či scéna Y chronologicky nasleduje po predchádzajúcej alebo sa odohráva o 3 roky skôr). Ak necháme bokom zopár fajn nápadov (premena na vlka), je to rozčarovanie, aj keď snaha bola. (17.03.2011)

Někdy nechápu zdejší žánrové zařazení filmů (když už to musí být...), protože tento film byl spíše temným dramatem než akčním horrorem - na motivy historicky reálného příběhu a soudního procesu, odehrávajících se v Galicii kolem roku 1850. Trošku mě zklamalo to režijní (ne)uchopení tak zajímavého námětu. I občas zbytečně přehrávající herečky a některé ryze filmařské prohřešky (viz. např. v nočních scénách). Možná se zde zbytečně projevila ta touha o "umělecký" film za každou cenu, což někdy mi pije krev více, než vlkodračí huliwůdská klišé... Každopádně však jde o vcelku zajímavý pohled na historickou postavu masového vraha a přeze všechny výtky o určitě víc než jen průměrný film. Škoda promarněné šance natočit na toto silné téma vynikající evropský film. A docela mě i mrzí, že na dvd v české distribuci nevyšel film alespoň ve Španělštině, protože dle http://www.fnac.es/ zvuk existuje i v Katalánštině a dokonce i v galicijském nářečí. Tři a půl hvězdičky - a zaokrouhlím nahoru pro ty krásné zvířecí záběry, bať vlkodlak se nažral a filmařina zůstala celá... ;-) (14.11.2005)

Být devátým synem není žádné terno, což by jistě mohl potvrdit Manuel Blanco Romasanta (méně než jindy charismatický Julian Sands). Ve skutečnosti byl Romasanta z pěti dětí a z třinácti přiznaných vražd mu jich uznali devět.... Jinak podle folkloru španělské Galicie se mohl stát vlkodlakem sedmý syn. Tolik k číslům. Romasanta měl neujasněnou sexualitu, vraždil a vyráběl mýdla z lidského tuku. Pro film se ale hodil lépe vysoký urostlý muž, který neměl problém svést jakoukoliv ženu. Historické drama s nádechem hororu má místy působivou vizuální složku, přízračnou atmosféru, kopici znetvořených mrtvol a vcelku vydařenou scénu transformace. Zuřiví vlci, hořící kočár řítící se lesem a poslední let malého pěvce patří mezi nejpůsobivější scény. Půvabná Elsa Patakyová se neváhá předvést v plné kráse. Ač se nejedná o klasický vlkodlačí film, své kouzlo má. Hodnocení z dřívější doby ponechávám. (27.08.2018)