Suki na Ko ga Megane wo Wasureta

Když váš zážitek ze sledování až příliš často osciluje mezi odpadem a pěti hvězdami, tak je výsledkem čistý průměr = 5/10. Zkrátka „Děvče, co mám rád, si zapomnělo brýle“ by pro vás mohlo být příjemnou romantickou komedií za předpokladu že – 1) Chování hlavní hrdinky vám přijde roztomilé, a ne jako lékařská diagnóza (demence, autismus...). 2)  Vnitřní monology hrdiny vám přijdou zábavné (a ne nepatřičné a místy až bolestivé), protože sdílíte všechny jeho fetiše i nejistotu. 3) Nevnímáte (nepřijde vám to divné) zásadní rozdíl mezi tím, co si hrdina myslí a co nakonec vypustí z úst. 4) Zvládli jste první díl bez závratí, mořské nemoci, bez pomoci Kinedrylu. 5) Nevíte nic o animaci, animačních technikách, režii. 6) Divné kamerové úhly vám nevadí, nepochopitelné záběry z šílených míst, kam by kameru nikdo příčetný nedal, považujete za veskrze originální 7) Nevadí vám problémy s perspektivou, fakt, že záběr kamery z divných úhlů často postavy divně zdeformuje, vám buď nedochází nebo nevadí.  8) Zbožňujete hyperrealistická pozadí a interiéry v anime, užíváte si, když skoro každý pohled na nějaké pozadí či do nějaké místnosti může sloužit jako tapeta na plochu vašeho počítače a jste ochotní se přenést i přes to, že v momentě, kdy se před nimi cokoli objeví (třeba postavy, ideálně v pohybu), tak to vypadá hodně divně. 9) Nevšimli jste si, že pohyb (třeba chůze) některých postav, vypadá občas až neskutečně roboticky / nepřirozeně. 10) Nemáte problém s repetitivností ať už v rámci děje, tak i v rámci opakování některých záběrů (třeba již zmíněných hyperrealistických pozadí a interiérů místností). 11) Nevadí vám, že celou zápletku tohoto seriálu by nejspíš vyřešila jedna obyčejná šňůrka na brýle… Je tu něco, s čím nejde mít problém? Asi hudba, hudba byla podle mě OK. (26.09.2023)

Musím povedať, že mne sa páčia ženy čo nosia okuliare a tak teda toto je zlé dielo, lebo tu ich hlavná hrdinka stále zabúdala. Žarty bokom, aj keď v tom, že sa mi páčia ženy čo nosia okuliare, lebo to vo mne evokuje to, že sú inteligentné, tak tu hlavná hrdinka Ai proste tie okuliare zabúda naozaj veľmi prvoplánovo. Celé anime vlastne je o tom, že si tie okuliare zabudne a potom chytí hrdinu a pozerá sa mu do tváre, lebo zabudla ako vlastne vyzerá, alebo proste chce nejakú tú romantiku. Kaede Komura je výrazný nepodarok ako hlavný hrdina, lebo má totálne prestrelené to ako má rád hlavnú hrdinku, až to je normálne chorobné a necitlivé k príbehu približujúce sa veľmi často, až k chorobnej posadnutosti, že nevie ani normálne reagovať. Chovanie hlavných hrdinov sa dá zjemniť len a len z dôvodu, že zrejme sú príliš detinský obaja a tak by som vedel prižmúriť nejaké to očko, aj za nejaké nedokonalosti, ale toto je bolesť vôbec pozerať. Dokola opakujúce sa scény a dokola opakujúce sa tie isté udalosti, len s miernou variáciou Vám po čase budú dávať zabrať natoľko, že ak zabudnete na akom diely ste skončili tak si to môžete pustiť doslova kdekoľvek a budete mať ten istý zážitok. Vykúpením z trápenia sú posledné diely, kedy sa začínajú diať trocha situácie, ktoré vybočujú z trendu a sú aspoň ako tak zaujímavé a v posledných troch dieloch som sa dokonca začal baviť. Na konci sa použije naozaj neuveriteľné klišé všetkých bežných anime, aby som si bol istý, že tomuto nemôžem dať vysoké hodnotenie ani zďaleka. Ai a Kaede nemajú žiadnym spôsobom rovnaké zmýšľanie o láske a zdá sa, že hlavná hrdinka ešte potrebuje nejaký ten čas dozrieť, dospieť a tento nesúlad romantiku medzi nimi výrazne kazil. Niektoré opakujúce sa scény dokola vyzerali ako keby sa šetrilo na animácii, ale zas to by sa dalo teoreticky povedať o scenári tiež. Potenciál tu je, ale výrazne zabitý tým, že by som chcel vidieť niekoho kto tomuto dá šancu v druhej sérii, lebo tá by musela byť výrazne lepšia. (02.10.2023)