Pokropený kropič

Z knihy "Dějiny filmu" (autor Jerzy Toeplitz) : V repertoáru bratrů Lumiérových se mezi reportážními šoty ocitl i krátký inscenovaný snímek, pravzor hraného filmu, proslulý Pokropený kropič. Tvůrci filmu pravděpodobně objevili tento nápad, když si prohlíželi humoristické kresby v albu knihkupectví Quantin, vydaném v roce 1887. Pozornost bratrů Lumiérových upoutalo vyprávění Hermanna Vogela v devíti kresbách o nezbedném chlapci, který úmyslně stoupl na gumovou hadici zahradníkovi, kropícímu záhon. Zahradník, překvapený přerušením přívodu vody, se pokouší závadu odstranit. Pozorně si prohlíží kropící otvor hadice, ale v tom okamžiku chlapec zvedá nohu a proud vody zasáhne zahradníka do tváře. V závěru filmu rozhněvaný zahradník darebovi nařeže. A to je celý příběh prvního hraného filmu na světě, natočeného podle scénáře a v hereckém (byť ochotnickém) obsazení. Vzdor úspěchu, kterému se Pokropený kropič těšil, nevytvořili bratři Lumiérové mnoho podobných krátkých filmů, které by byly reprodukcí nějaké anekdoty nebo kresleného vtipu. O tento druh tvorby prostě neměli zájem a vývojovou cestu filmu nespatřovali v natáčení podobných scének. Teprve Georges Mélies, často pokládaný za velkého kouzelníka filmového plátna, nejenže navázal na tento pokus o hraný film, ale dále jej rozvinul a vytvořil svébytnou filmovou podívanou. (10.01.2017)

Myslím, že Pokropený kropič je jeden z těch lepších a zaručeně vtipnějších krátkých filmů bratří Lumièrů. Člověk se aspoň krapítek zasměje a může si říct, že to dává smysl a stává se i dnes. Kdo z nás se nekoukl do hrdla hadice, když přestala stříkat, a nedostal spršku do obličeje? Ale dneska vlastně jen málo lidí má zahrádku. Ti, kteří nemají, zřejmě dají horší hodnocení. (19.07.2011)

To jdu takhle se synovcem z kina, z filmu Pokropený kropič, a tu se mne to dobré dítko zeptalo: "Pročpak ten pán kropil zahradu, strýčku?" "Poněvadž asi musel, chlapče." Proč se třeba kropí ulice?" "Poněvadž se tím splachuje bordel." "Pročpak nás nepostříkají?" "Poněvadž nesmí." "Pročpak nesmí?" "Poněvadž by nám namočili šaty a byly by nám vidět prsa." "Proč by nám byly vidět prsa?" "Poněvadž šaty polité vodou prosvítají, miláčku." "A proč kropí vodou?" "Poněvadž nekropí pivem!" "A proč nekropí pivem?" "Poněvadž by se opili." "A proč by se opili, ty se taky opíjíš, strýčku, to říká maminka. Proč jsi takové prase, strýčku?" "Tomu ty nerozumíš, ale teď už mlč, nebo tě praštím." "A proč mě praštíš?" "Poněvadž mi nadáváš." "Proč bych ti nenadával, doma ti také nadávají." "Ale to není od nich hezké." "Od tebe to také není hezké, strýčku." Dal jsem mu facku. Ani nemrkl a řekl: "Viď, že nesmím plakat, ty taky nepláčeš, když tě teta praští." ... (16.10.2012)

S úctou k prvnímu filmu a neuvěřitelné kvalitě, které jsem se dvili dávám 4 hvězdy. Je neuvěřitelné jak lehké je téma a jak srandovní je název. Tohle by měla být povinnost pro každého. Jednominutový film, snad poprvé v mém životě. Na to lidé chodili do kina? Úcta k bratřím Lumiérům, i když bych to dokázal i se ségrou. (26.09.2008)

První filmová groteska, prvně se objevuje rychlý "dostih" dotčeného a zákeřeného. Lumierove se nechali inspirovat kresleným příběhem o 9 obrazích, kdy kluk zašlápne hadic, neteče tedy voda, pak ji však uvolní a zahradníka pokropí. Můžeme zde hovořit o prvním námětu, prvním scénáři, kdy je už dopředu rozkresleno jak celkové dílo bude asi vypada. Kompozice je však neřehledná, špatné zarámování, na zemi je moc listí. Na druhou stranu první gag ve filmu... (19.03.2005)