Obsahy(1)
Pes žije na Manhattanu a už ho nebaví být sám. Jednoho dne se rozhodne postavit si robota jako společníka. Jejich přátelství se postupně rozvíjí, až se stanou nerozlučnou dvojicí, která se pohybuje v rytmu New Yorku 80. let. Jedné letní noci je pes s velkým zármutkem nucen zanechat robota na pláži. Setkají se ještě někdy? Film je natočen podle populárního grafického románu severoamerické spisovatelky Sary Varon. (mac000)
(viac)Videá (4)
Recenzie (15)
O Robot Dreams jsem věděl hodně dlouho a hodně dlouho jsem se na něj těšil, a mohu říct, že mé očekávání bylo SPLNĚNO NA MAXIMUM. Nepamatuji si, kdy naposledy jsem viděl tak překrásný film, který by dokázal odvyprávět svůj příběh kompletně beze slov. Režisér a zároveň i scenárista Pablo Berger, nám nabídl audiovizuální NÁDHERU, rozdělenou na dvě hlavní linie, kdy sledujeme naše hlavní hrdiny, jejich trable a jejich cíle, plné hravých, barevných a emocionálně nabitých scén. Krásný film, který vřele Doporučuji. 8,5/10 ()
Kultivovaného ratlíka již nebaví trávit dny hraním videoher o samotě ve svém útulném kutlochu, proto využije teleshoppingové reklamy a pořídí si robotího kámoše, s kterým si konečně začne užívat života. Zlom nastane, když se mezi sebou odcizí a nadejde čas na záchranu. Moc příjemný příběh o přátelství až za hrob mezi čoklíkem a plecháčem i óda na pouliční umění v jednom balení. Pro mě je to mnohem dojemnější a sympatičtější než kdejaké oscarové drama. Jednoduchá kartonová animace, která tomu náramně sluší, občasné vychytávky v obraze (boření čtvrté stěny) a sem tam zajímavý zvrat (skauti v člunu). To vše bez jediného slova… respektive bez jediného štěknutí. A protivná ústřední melodie, která se postupně stává více a více snesitelnou. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■ ()
No, kdyby Psa napadlo si půjčit loďku a na tu pláž doplout, tak si mohl s Robotem vesele žít dál a nemělo by to tu vcelku očekávatelnou závěrečnou katarzi. K té to dospěje s pár mírně vyděračskými scénami, ale ty vynahrazuje kreativita zobrazovaných snů. Jen teda nevím, jak moc se mi to líbilo, když je to milé i poněkud zbytečné zároveň. Určitě se mi líbí, jak chytře to pracuje s mizanscénou, jak to dokáže odvyprávět příběh beze slov a s výraznou filmovou řečí (která se nejvíc projevuje v detailních záběrech a jejich střihové skladbě, když je jich víc za sebou - tvoří prostor tak důkladně, že by ani nebyly potřeba celky) a jak spousta mikropříběhů má pěknou výstavbu. Osmdesátkový soundtrack je taky celkem fajn, ale zní tam až moc manipulativních pianových skladeb, které jsou zbytečně důrazné - ale to už jsem naznačil. A celá ta ústřední zápletka funguje, ale má viditelné vady a úplně si nejsem jistý, jestli je tento příběh o jednom přátelství dostatečně hutný na celovečerák. Ne, že by měl hluchá místa (s přístupem na rozhodnutí postav), ale je dost drobný a příliš průhledný na opravdový emotivnější zážitek. Přesto mu ty čtyři hvězdy nakonec dám, jelikož Marcel měl podobné vady, ale Pes a Robot mi přišlo propracovanější a víc přirozené než chtěné. Tudíž to mé dilema se přikládá na spíš fajn zážitek než na druhou stranu. A muzikál to naštěstí není vůbec, je to hlavně hudební, když už. Slabé 4* ()
[3,5*] K tomuto animovanému dielu ma prilákala jeho oscarová nominácia a vôbec neľutujem čas strávený jeho sledovaním. Tvorcom sa tu podarilo vytvoriť veľmi pestrý svet, zaplnený živými postavičkami, hýriaci nápaditosťou. Príbeh Psa a jeho druha Robota je chvíľami veselý, chvíľami v ňom zasa prevládajú smutné tóny, v každom prípade emócie fungujú naplno. Celé pojatie tohto diela pôsobí neotrepane (napr. tou "bezslovnosťou"), pričom jeho asi najvýraznejším a pritom skvelým prvkom sú snové fantázie oboch hrdinov (snehuliak). Nezaostáva však ani "reálny" svet a napr. minipríbehy s vtáčikmi, či v lyžiarskom stredisku sú perfektné. ()
Robot Dreams je neuvěřitelně radostný, ale také tragický film. Je o univerzální potřebě být nablízku druhým, ale nebojí se přiznat, že nás obklopuje krutost. A především chápe, že všechno v životě, ať už dobré, nebo špatné, má svůj konec. Francouzsko-španělská produkce Robot Dreams vznikla na základě komiksu američanky Sary Varon, který pro filmové plátno adaptoval španělský scenárista a režisér Pablo Berger. Na jazykové rozpolcenosti tvůrců v podstatě nezáleží, protože film je zcela beze slov – a nadčasový. Styl animace je záměrně zjednodušený a odráží komiks, s jasnými jasnými liniemi a bez velkých detailů na postavách i pozadí. Název filmu je dvojsmyslný a odkazuje nejen na Psí sen mít za kamaráda robota, ale i na Robotovu vlastní cestu za objevením nějaké vlastní identity, která by nebyla jen Psím kamarádem. Na to, že na první pohled vypadá jako velmi jednoduchý kreslený film s dětským pohledem na svět, se toho v „Robotích snech“ tematicky děje opravdu hodně. Lze v něm vyčíst nejrůznější vlastní interpretace, například alegorii na rozvod nebo sexualitu existující v určitém spektru. Pro mě je to příběh o přátelství a ztrátě, o životodárném významu sociálních vazeb. „Sny robota“ vás přivedou k slzám a spoustě úsměvů. ()
Galéria (34)
Fotka © Les Films du Worso / Wild Bunch
Reklama