Halloween

Rob Zombie miluje Béčkové filmy. A ja mám taký pocit, že bolo správne aby sa ujal ich nakrúcania lebo je vidno, že k danému materiálu pristupuje s úctou a rešpektom. Halloween je klasickým remakeom Carpenterovho Halloweenu a môj názor je taký, že hoci nie je až taký vybrúsený ako jeho predchodca, je to kvalitný remake (oproti nemu je remake Piatku 13-teho jasný odpad). Príbeh popisuje zrod vraždiacej ikony Michaela Myersa, ktorý v detstve na smrť dobodal svoju staršiu sestru a bol odvezený neskôr do psychiatrickej liečebne, kde sa ním zaoberal Dr.Loomis. A ďalej to už pozná snáď každý... V Zombieho prevedení sa však film posúva na vyššiu métu, tých obetí tam je podstatne viac, hlavne počas Michaelovho detstva, samozrejme nechýbajú ani krv a pár nechutností. K príbehu by som mohol povedať toľko, že prvá polovica je príbeh Michaela Myersa a jeho návrat do rodného Haddonfieldu, tá druha je čisto vyvražďovačka aj keď je tam aj pár skvelých momentov. Osobne si myslím, že tento film je skvelým remakemom, ktorý rozhodne neurazí fanúšika žánru, hoci to už nie je oslavovaný John Carpenter. (14.08.2010)

V první polovině filmu vykouzlil Rob Zombie psychologický průzkum Myersovy osobnosti tak stylově, že bych mu za něj nejradši poslal tu největší vykotlanou halloweenskou dýni. Jenomže nakonec nic posílat nebudu, dýni si nechám a budu s ní strašit zlobivé haranty v naší ulici, protože je tu také polovina druhá, naprosto odlišná. Zde duševně chorý Myers, jehož ztvárnil dvoumetrový Tyler "Sabretooth" Mane, připomíná vykolejené Pendolíno, projde vším, nezastaví ho nic a nechává za sebou probodané trupy těch, kteří včas neuhnou z dosahu jeho dlouhých paží. Prostě jen klasická vyvražďovačka, vyznačující se oproti předchozí části polovičním napětím. Samozřejmě je všude přítomno množství krvavých kaluží, postavy se vydávají do nebe téměř nepřetržitě, užijeme si halloweenský sex a Zombie vytasí i brutální scénu znásilnění. Jména jako McDowell, Forsythe, Trejo jsou zárukou kvality a dobré zábavy, slušně vlastně působí všichni herci. Hudba triumfuje prostřednictvím krásné Love Hurts, která dokáže v divákovi vzbudit pocit empatie a smutku. I přes nepříliš dynamickou druhou pasáž tedy volím nadprůměrné hodnocení, protože film jako celek se mi hodně líbil. 72 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.12.2007)

Nedá se říct, že Rob Zombie udělal ostudu původnímu filmu a řadí se mezi ty povedené. První polovina je naprosto úžasná, šokové a brutální scény jsou zhotoveny k dokonalosti a psychický vývoj Michaele Mayerse je věrohodně zobrazen. Avšak druhá část pokulhává. Rob Zombie nezvládnul závěr, jež zbytečně prodlužuje a předvádí mnoho klišé. Herecké obsazení mě připadalo výborné(chlapec, co hraje mladého Michaele je opravdu slizký) kromě Hanna Hall, která mě připadala fajn, dokud na závěr filmu nevyřvala mé nervy. Opravdu jsem měl chuť ji zabit... (07.12.2007)

Po zhlédnutí originálního Halloween uvádím své dojmy. Původní je napěchován atmosférou, hudbou, s, víceméně nehororovým dějem. Samotný Michael a jeho dlouhá čepel se dala do práce až půl hodiny před koncem, do této doby film čerpá pouze z atmosféry a jakéhosi kouzla hororových let sedmdesátých. Tento Halloween atmosférou příliš nedisponuje, zato je zde však mnohem více akce, brutality a především je také hodně zaměřen na Michaelovu osobnost. Film je celkově (nepočítaje klasické klišé dnešních hororů), v rámci teenagerovských vyvražďovaček, velmi zdařilým dílem. Úvod filmu je snůškou všemožných vulgarismů a nadávek, tolik typických pro tento žánr "moderního" hororu. Teenagerští diváci v rozpuku mládí a objevování významu sprostých slov možná budou potěšeni banálními dialogy se sexuálním podtextem, mě to spíše iritovalo. Malý chlapec (dost dobrý Daeg Faerch) tyranizován okolím a členem rodiny, jeho následná transformace do mohutného zabijáka s dlouhými vlasy a legendární maskou, který se po letech vrací pro to, co kdysi dávno bylo součástí jeho života. Parta středoškolských pipek, jejichž hlavní konverzační náplní jsou (nečekaně) kluci, kdo s kým a jak. Ty se pak vydávají si užít s nadrženými borci, ukáží se divákům v (opět nečekaně) prosté nahotě a ječí jako o život (že by?). Michael Myers poměrně zdařile vévodí celému filmu a předvádí nám své ukázkové umění pomocí (nejen) dlouhého nože. Jeho likvidace nevinných obyvatel poklidného městečka je místy velmi nápaditá a dost brutální. Potěšil mne Brad Dourif ve vedlejší, avšak výrazné roličce místního zastánce pořádku. Scény s fotografiemi nebohých zvířat mi připomněly činy v dětství Jeffa Dahmera. Po prostudování zajímavostí jsem byla jistým zvráceným způsobem potěšena, když jsem byla informována, že Rob Zombie se právě nechal inspirovat tímto nechvalně proslulým mužem. Celkově tedy příjemný, naprosto divácký film, balancující mezi hranicí průměrností a lehkým nadprůměrem s konečnou dávkou žánrového klišé. (07.03.2010)

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)