Svědkové

Při úvodní fantastické dlouhé sekvenci bez střihu, kdy kamera projde skrze několik exteriérových i interiérových prostor, jsem si dokonce vzpomněl na podobně geniální kousek v podání M. Antonioniho. Dějové vlákno se zde všelijak prapodivně třepí, režie se vrací do stále stejných příběhových bodů, aby je vždy vykreslila trochu jinak, takže divák se může trochu ztrácet, ale z celkového pohledu je poselství více než zřejmé. Postupně se také skrze různé flashbacky a vzpomínky dozvídáme osudy jednotlivých postav. Úhrnem lze o filmu Svjedoci říci, že jde o formálně zajímavou a působivou reflexi balkánského válečného konfliktu. (20.03.2011)

Domnívám se, že Brešan je dnes nejvíce ceněný chorvatský režisér. Asi právem. Tady například skvěle zachytil pokřivenost morálních hodnot, neschopnost rozlišovat dobro a zlo vykořeněných mladíků postižených tragickou válečnou zkušeností. Překvapivě mi to dojde dost prosrbské, zbytečně patetické, ale dobře zahrané, formálně zajímavé a emocionálně působivé. Zvlášt moment, kdy i nezasvěcený divák neznalý literární předlohy (ano-já) zjistí, proč se Pavičićova novela jmenuje "Sádrová ovce". (30.08.2008)

"My všichni jsme svědkové! Kdo nás potřebuje? Musí nás všechny zabít!" Perfektní scénář a zajímavý příběh, který by byl napínavý i bez neustálého střídání časových rovin, které mírně připomíná Kurosawova Rašomona - první segment trvá 10 minut a odvypráví celý příběh až do konce. Následně se film čtyřikrát vrátí, aby doplnil informace, které nám napoprvé neposkytl, takže si divák musí na leccos změnit názor. Ukáže se, že vše je množem zašmodrchanější, nakonec je to propletené tak moc, až to působí trochu křečovitě, ale přimhouřil jsem nad tím oko. Kromě tohoto "vracení" je film plný i flashbacků, flashforwardů a v jednu chvíli dokonce protnutí dvou časových rovin! Přesto všechno není děj nepřehledný. Mimo jiné film reflektuje boj za nezávislost Chorvatska a přiznává zločiny i na chorvatské straně! (27.04.2013)

Zajímavá analýza charakterů, pramenící z pouhé pomsty a zbavení se svědka. Film je v mnoha ohledech hodně výstižný, svým způsobem psychologizující a v detailech přesvědčivý. Bylo to určitě silné. Obrazový hlavolam konstruuje výstavbu děje jinak, než jsem byl zvyklý vídat. Snad aby divák lépe pochopil? Příčiny a projevy nechat žít, či zabít jsou ztvárněny dobře, byť na můj vkus poněkud úspornými prostředky. Možná stejně jako mně vás také dost překvapil konec. (02.01.2014)

,,A CO S...“ … ,,ŽÁDNÍ SVĚDCI. ŽÁDNÍ. A KDYŽ O NÍ NIKDO NEVÍ, NIKDO NIC VĚDĚT NEPOTŘEBUJE. A TO CO NIKDO NEVIDĚL, TO JAKO BY SE NESTALO.“.... /// Mrtvej Srb zaměstnává inspektora Barbira víc, než by se místním zamlouvalo. (Jak vražda? Je přece válka!) Epidemie ráže 7,62 je spolu s pohledem na válečný zločiny a (válečnou) mentalitu tím, vo co tady jde. Samotnej příběh o vraždě ,,beze svědků“ je spíš malý (válečný v uvozovkách) drama s náhledem do svědomí několika Chorvatů (není třeba si dělat iluze o Srbech, ale to je samostatná kapitola). Povídka na pár řádků, kterou táhne zvláštně (fakt!) poskládanej, nebo spíš odvyprávěnej příběh. Opakující se, a o detaily doplněný scény neustále vylepšujou rozehranej děj a líbí se mi i zajímavej styl filmařiny. 3a½! a ta půlka je za to ,,skládání“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Ovce od GIPSA“, který napsal Jurica Pavicic v roce 1997 číst nebudu. 2.) Jsem Chorvat. 3.) Baví mě zvláštní filmařina. 4.) Thx za titule ,,sledger“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (18.11.2012)