Krycí názov Odessa

V ramci zanru urcite povedene, dobra zapletka i provedeni, post-nazi organizace zlobi, novinar na zaklade deniku muze - zida muceneho v koncentraku, co pozdeji spachal sebevrazdu, vysetruje spiknuti a lovi valecne(ho) zlocince... Johna Voighta nemusim, tady je presvedcivy, dobre zahrane, film byl natocen podle predlohy F. Forsytha, tajna organizace a jeji prunik do vsech sfer spolecnosti - velmi dobre podano, celkove pusobive... (22.06.2012)

Moc dobré. Tím vyčkáváním mi to hodně připomnělo Den Šakala, ačkoliv tady není lovec profesionál a ani žádná izraelská kontrarozvědka s tím nic neudělá. Strhující je scéna v tiskařské dílně, hodně dobře natočili i závěr v komnatě na zámku (tedy vyvarovali se obvyklých přeháněk, skoků k šuplíku za zbraní proti namířené pistoli atd). Mary Tamm kočka první třídy, líbila se mi angličtina některých postav (německý přízvuk) a vůbec nevadila absence titulků u německých dialogů z války. Možná škoda, že prorostlost tehdejší západoněmecké společnosti s nacistickou je jen naznačená a Peter Miller jim čelí vlastně jen na dálku. (17.08.2016)

Velmi slusne drama o novinari, ktery se rozhodne rozkryt organizaci OdeSSa, co pomaha po valce byvalym prislusnikum utect a zacit novy, klidny a bezpecny zivot nekde vysoko v ustani. A male se mu to... Na konci kdyz uz to zacalo byt opravdu ozehave a jak jsem pak videl ten nazi sraz, polevalo me docela horko... (24.07.2006)

10.10.2010 ~ Film založený na skutečných informacích (neříkejme raději událostech) mapujících stav fašismu v Německu a i mnoho let po válce. Ani po ní totiž vlivní němečtí důstojníci neztratili touhu po tom se nejen ukrýt a změnit si život, ale hlavně touhu vymazat ze světa Izrael. A vždycky dokáže nakrknout, když se vám v tom někdo začne zvenčí nimrat. ~ Zvláště ve chvíli, kdy tajně vyvíjíte způsob, jak na Izrael vyslat rakety nesoucí něco ošklivějšího, než propagandistické letáky. Za vším ale stojí tajná organizace, tzv. Odessa, která má za úkol bývalé Němce, kterým by mohl nějakým způsobem hrozit za své válečné působení postih, skrýt a dát jim novou identitu a nový život. ~ Novinář Peter Miller, tou dobou na volné noze a s přítelkyní, která si vydělává tančením v barech, se dostává k deníku židovského stařečka, který se udusil doma plynem. Z deníku zjišťuje, že přežil koncentrační tábor v Rize a následně od jeho známého, stejně poznamenaného, že byl viděn Eduard Roschmann, správce onoho tábora. Roschmann je ale už považován za mrtvého. Peter Miller se z deníku dozvídá dost podstatných informací a začíná pátrat po tom, kdo je dneska Roschmann a jak to, že přežil a nikdo o něm neví. Pátrání ho přivádí blíže a blíže k tajné organizaci Odessa a čím blíže jí je, tím více jde o zdraví a život nejen jemu, ale i jeho přítelkyni. Spřáhne se tedy s uskupením lidí, kteří by také rádi věděli o co tu přesně jde, a v přestrojení se jme do organizace dostat, zjistit potřebné informace, najít Roschmanna a vynést všechno na povrch. ~ Ačkoliv mám filmy z období WWII poměrně rád, tady mě Odessa nějak zvlášť nezaujala. Bohužel Jon Voight mi nepřišel po celou dobu zvlášť sympatický, nevěřil jsem mu, že se do něčeho tak zakousl a po zjištění, proč tomu tak je, mi to přišlo všechno ještě hloupější a neuvěřitelnější. Na scéně se objevuje nějak moc lidí, až jsem se v tom začal ztrácet, a závěrečné Millerovo "bondovství" mi přišlo jen o málo míň sci-fi než Star Trek. ~ Tak proto v úvodu píši, že se jedná o film na námět reálných podkladů, nikoliv událostí. Skupina vojáků skutečně i po válce měla své aktivity a nebyly zrovna dvakrát mírumilovné, zdejší příběh ovšem začátku filmu zrovna 2x neodpovídá (čekal jsem něco trochu jiného) a hlavně mi to přijde celé poněkud na hlavu postavené a nezáživné. Nevím jak bych se na to koukal před třiceti lety, být tou dobou už nějakou chvíli na světě, dnes jde jen o film pro pamětníky a bohužel o nic víc. (07.04.2013)

Velmi napínavé drama o organizaci zvané Odessa a jejím vlivu na další vývoj Německa. Faktem je, že Německo po válce mělo zoufale málo odborníků prakticky v každém oboru, a proto denacifikace rozhodně neprobíhala tak důkladně, jak by ideálně měla, a proto se mnoho bývalých členů SS dostalo zpět a ještě výš (Kiesinger, Schacht, Meinstein aj.) a zároveň mnoho jejích členů bylo v SS právě proto, aby mohli pokračovat v kariéře s neomezenými zdroji. To však není stejný případ u lidí jako byl Priebke, Barbie nebo Roschmann, který ve skutečnosti za své činy nebyl potrestána a zemřel až v roce 1977. Film příběh Odessy podává velmi atraktivní formou a Jon Voight se role ujal velmi dobře. Nicméně některé situace mi přišly téměř až naivní, tak si zkusím přečíst předlohu. (30.12.2011)