Boogeyman

Ok, nejakým spôsobom sa mi to podarilo pozrieť no môj názor sa nezmenil. Hlúpučký dej s ešte hlúpejšími dialógmi je neskutočne naťahovaný. Vystrašený hrdina je každú chvýľu konfrontovaný svojím strachom z detstva, síce každou chvýľkou na postavy má niečo vybafnúť no nakoniec z toho nič nieje a toto samé vždy dookola. Ku koncu dôjde aj na konfrontáciu digitálneho Boogeymana s hrdinom, no fakt neviem čo si o tom mám myslieť. Samozrejme o podstate strašiaka sa nič nedozvieme a koniec je ukončený asi tým spôsobom, že hlavný hrdina prehlási „Áno, to je koniec.“ Je to proste neskutočný blábol vezúci sa na dnešnej vlne záujmu o hororové filmy. (10.08.2005)

Nebol to až taký zlý horror,aj keď má od neho odrádzali,pozrel som ho.Dobrý priemer to určite bol,do značnej miery štandard.Koniec filmu síce nie je až taký uspokojivý,aspoň pre niekoho určite.Film je zameraný prevážne na mladé publikum,to je isté.Štýlovo je asi bližšie k európskemu horroru ako k americkému.Žiadne extra strašenie sa síce nekonalo,ale film stojí za to ho pozrieť. (21.03.2009)

Když byl Tim (Barry Watson) ještě malý, cosik záhadného ze šatní skříně mu odneslo tátu. O patnáct let později má Tim úspěšnou práci a krásnou přítelkyni, která mu zrovna chce představit své rodiče. Telefonát jeho strýce, aby se po letech vrátil zpět domů kvůli umírající matce jej donutí opět si vzpomenout na strašlivou smrt svého otce, kterou mu nikdo nevěří. Při prohlídce domu kde kdysi bydlel se opět musí postavit své největší noční můře - tajemnému bubákovi...Jednoduchý scénář, pár přiblblých nelogických lekaček a postava strašáka, která své digitální úpravy bohužel nezapře. Film ničím nezaujme a šanci ode mě dostal jen proto, že horších hororů je o dost více. 40% (19.08.2012)

Námět sliboval daleko lepší mystery zážitek, přičemž začátek potvrdil spíše slabší zpracování. Ovšem stále žila naděje na nějaký výraznější filmový kousek. Poměrně smutnou podívanou vzápětí vyvolal fakt, že místo vizuálně okouzlujících efektů a toho správného psycho efektu, omezil se Boogeyman na pouhou maličkou a nevýrazňoučkou "lekačku". - Baf, baf, baf! Zesílený zvuk. Úúúú! - I přes značně amatérský přístup tvůrců, pořád se mi dařilo jakž takž nasávat děj a udržet svou pozornost při sledování, ovšem co držel slibný začátek a snesitelný střed, zazdil stupidní konec. Suma sumárum: Nic moc, ale neusnula jsem. (17.04.2011)

Bojíte se v noci po tmě? Usínáte při rozvsvícené lampičce? Díváte se před spaním pod postel, jestli tam nečíhá bubák? Co když na vás číhá v pootevřené skříni? Jestli vaše odpověď na všechny položené otázky zní ano, pak se právě zhmotnila vaše nejčernější noční můra. Timovi, když byl malý kluk, zabil jeden takový bubák ze skříně otce přímo před jeho očima. Nikdo mu to nechtěl věřit. Sám si pak začal myslet, že jeho táta prostě odešel. Tim už dospěl, ale jeho vzpomínky nikam nezmizely, pořád se vracejí a trápí ho. Psycholog mu poradí, aby odjel do rodného města a vypořádal se tak se svou minulostí. Musí se strachu podívat přímo do očí. Tvůrci se snažili o reklamní tah na branku v podobě herečky Lucy Lawles, který jim příliš nevyšel. Kdybych si její jméno nepřečetla v závěrečných titulkách, tak ji ani nepoznám. Asi ji pořád vidím jako neohroženou bojovnici Xenu. Hrála Timovu matku. (18.03.2010)