Rekonstrukce
Reconstruction
Réžia:
Christoffer BoeKamera:
Manuel Alberto ClaroHrajú:
Nikolaj Lie Kaas, Maria Bonnevie, Krister Henriksson, Ida Dwinger, Line Poulsen, Nicolas Bro, David Dencik, Helle Fagralid, Jens Blegaa, Peter Steen (viac)Obsahy(1)
Jak je řečeno v úvodu filmu: Celé je to film, celé je to konstrukce, ale přesto to bolí. Christoffer Boe, jeden z představitelů post-Trierovské generace hnutí Dogma, ve svém celovečerním debutu REKONSTRUKCE zcela převrací tradiční schéma love story. Používá komplikovaný způsob vyprávění, od první chvíle záměrně přiznává vykonstruovanost celého příběhu plného surreálných situací, z odstupu sleduje život svých postav: fotografa Alexe a krásné Aimee, kteří se náhodou potkávají v nočním labyrintu Kodaně. Snímek získal na letošním festivalu v Cannes Zlatou kameru za nejlepší celovečerní debut a cenu Mladé poroty za nejlepší hraný film. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (49)
Zdálo se mi to? Byl to jenom sen? Ne, byla to konstrukce a byl to film. Velmi zajímavé zpracování dánské love story o vztazích, slovíčkách, hledání a míjení se navzájem. K celému filmu bych se vyjádřila slovy Alexe : "Chci to vědět. Nic nevím a chci vědět všechno." Jsem ráda, že jsem oproštěná od srovnávání s Lynchem, na mě v každém případě Christoffer Boe a jeho zvláštní, originální prvotina zapůsobila.75% ()
každopádně to není film pro každého - některé může odradit nepříliš jasná dějová linka a hlavně, kdo neprožil nic podobného, asi nepochopí. ale pokud jste zažili situaci, ve které se jakoby "z ničeho nic" všechno změní, budete hluboce zasaženi. děj totiž není zdaleka tak důležitý jako ten pocit. a ten trefil režisér skvěle. rekonstrukce pro mne patří k filmům, které možná nezasluhují pět hvězdiček, ale které vás mohou osobně zasáhnout, takže když odcházíte ze sálu, usadí se vám na dlouho v hlavě a vy si jej promítáte do vlastních zkušeností. a to nemusí být příliš příjemná věc... ()
Symbolizují ártovina, kde efektní alter forma málokdy koresponduje s obsahem. Banalitka. Sobeckej kluk prostě pojde na to, že neví, co vlastně chce. A když se prezentace jeho životního megaproblému jakože abstraktněji zašmodrchá, argumenty pro zápletku na deset dlouhých minut to v celovečeráku neobhájí. Závěrečný moudra vypravěče jsou jen pseudointelektuální kecy a jeden velkej podtrhující fail tohohle umělýho a většinou nudnýho dortu. ()
Lynchárna až to není pěkné. Kdo chce opisovat od mistra musí být aspon trochu zdatný a umět dílo podat aspon trochu jinak než jako čistou vykrádačku stylu převedenou na téma píšu knihu o své ženě, jejím milenci a nevěře, která se vlastně nikdy nestala. Nevím jaké v tomto filmu vidět umění. Točit film, nastavit dějové linie, které se snad i natáčejí zvlášt a pak to celé prostříhat a zpřeházet aby se dostal pořádný magický efekt. Wau.... ()
Aj keď podobné projekty figurujú v dejinách kinematografie pod zvučnejšími menami, nedá sa odobrať fakt, že konkrétne tento pojednáva o citovom martýrstve, až masochizme, ktorý hraničí s neskutočným a vymysleným svetom a to v dosť špecifickom a emotívne korenistom štýle. Začiatok sa ospravedlňuje, že sa jedná o vykonštruovanosť , fabulu, fikciu - tá však v realite naberá dosť zvučný apel a stavia hrdinov tohto príbehu za hranice chápania. Chápanie ich samotných a ocitnutie sa v situáciách necháva diváka premýšľať. Tam kde spí minulosť , borí hrádze prítomnosť a tam, kde je horizont budúcnosti, stojí v závese strach a neistota. Tie sú spúšťačom tohto artovo ladeného dogmatického filmu. Viera existuje , no nemusí ísť vždy iba o vieru ideálov a tu sa naskytá príležitosť pre odvrátenú tvár nášho chcenia. ()
Reklama