Super prehnití

Miluji tyhle francouzské lahůdky doprovázené tak typicky vynikajícím, hudebním doprovodem. Zasněná se půjdu za chvíli zasnít doopravdy. Jsem moc ráda, že jsem si nitro nechala pohladit tak výbornou filmovou perličkou. Opět není dobré nad vším přemýšlet a hledat logické souvislosti. Nechte se unášet romantikou francouzského humoru, okořeněné rebelským vyloupením banky. Phillippe hrál stárnoucího muže, milujícího sázky a svého kocoura kouzelně. Všechno řešil s naprostým klidem a odzbrojujícím úsměvem na rtech. Jdu se ještě na chvíli usmívat pod peřinu. :-) (23.05.2016)

Tak ještě jednou a naposled projděme uličky Montmartre za zvuku Laiových nostalgických šansonových kreací v tomto posledním Zidiho filmu. Je to více než důstojné rozloučení, nejen s Prohnilými, nejen se Zidiho komediemi, ale i s tehdy už zkomírajícím specifickým žánrem francouzské komedie. Tato labutí píseň je možná posledním ohlédnutím za zlatým věkem francouzského komediálního filmu, neb tam kde se v dáli v podzimní mlze nad Seinou vytrácí noty doznívajícího akordu starého harmonikáře už v novém tisíciletí neomylně blikají neony v rytmu techna. Pro nás pravověrné jasné znamení že bude lepší z Francie sledovat už jen sport, třeba Starou dámu. Ta letošní byla celkem povedená - jen ten Křižák letos úplně vyhořel. (19.09.2020)

Noiret ještě nepatří do starého železa, a tady to jasně dokazuje, podporován jeho taktéž nestárnoucím kamarádem Lhermittem a novým ušákem Deutschem, který je příjemným osvěžením. Příběh je velmi, velmi propracovaný, až komplikovaný, ale přesto přehledný. Škoda jen zbytečně dlouhé a nudné pasáže s vykrádáním banky. Dabingu vládnou borci Zahajský s Trávníčkem, překvapí výborný Vlach jako Číňan. Jednička je ze série nejlepší, ale trojka je překvapivě lepší než druhý díl! Hlášky: "Jsem prohnilý doktor a okrádám pacienty" nebo "Prohnilý jednou, prohnilý navždy." ..... (23.11.2014)

René, já a Rudolf ... ale to je jiná písnička :-) .... když už jsme u té hudby, tak Francis Lai se trochu vymknul svému stylu a zamířil do elektroniky, nicméně velmi podařeně. Avšak jinak je třetí pokračování prohnilých už dost přitažené za vlasy. Proto jsem váhal mezi 3 a 4 hvězdami abych trochu odlišil mezi díly. No třeba to příště doladím. (20.10.2020)

Hned na začátek musím ocenit tu úvodní jízdu kamery uličkama Montmartru s hudbou Francise Laie k tomu. Něco tak krásnýho musí prostě potěšit srdce každýho fanouška Prohnilích. Snad v každým záběru jsem viděl přítomnost, pokrok a moderní rozvoj Montmartru, ale současně jsem viděl Montmartre i tak, jako když se v něm poprvé před dvaceti lety ukázala jedna užasná dvojka "prohnilích" chlapů, Philippe Noiret + Thierry Lhermitte. Na to vlastně ani zapomenout nejde. Claude Zidi to moc dobře věděl a do třetího dílu se mu podařilo dostat tu lásku k těm oprýskaným barakům, malinkým uličkám plných pofiderních obchodníčků se vším možným i nemožným, zlodějíčku větších i menších, holek s živností na "lásku", ale hlavně dokázal, alespoň na chvíli vrátit chlapy, kteří jsou možná prohnilí, ale taky jsou okouzlující, zábavný a stále neskutečně sexy. Ano, jednou prohnilí, navždy prohnilí a z tohoto setrvalého stavu se v tomto případě raduje celé mé srdce. (26.12.2008)