1984

1984 je vcelku úspěšná adaptace Orwellovy brilantní knihy. Film jsem si pustil hned po dočtení románu. Bylo mi hned jasné, že snímek nemůže dosáhnout takových hodnot jako kniha, ale i tak působí velmi špinavě a přesvědčivě. Adaptace disponuje hlavně velmi dobrým hereckým obsazením. Těžko si představit na místě Winstona Smithe někoho jiného, než je John Hurt. O Richardu Burtonovi ani nemluvě. Osobně bych doporučil pustit si film jen jako dokreslení knihy. Ten bezprostřední pocit hnusu a deprese vám zaručí jen kniha. (17.05.2011)

Radfordovu příliš nedomrlou adaptaci jedné z největších klasik světové literatury je možno považovat - aniž bych se vědomě uchyloval k technice doublethinku - za vyloženě průměrný film hned ze tří důvodů. Primo: Je tím horší, čím více si divák znalý nepřekonatelné Orwellovy předlohy hýčká jejích myšlenkových i literárních kvalit (fakt, že 1984 je "pouze" jakousi temnější variací na Zamjatinovo My ponecháme u ledu), protože za a) její ideová i atmosférická košatost je ve filmu očesána na bolestně konformní dřeň a za b) úroveň vizuálního vyjadřování Malého bratra Radforda spadá do kolonky průměru v odstínu totalitního betonu, i když má po ruce talent slovutného R. Deakinse. Secundo: První bod je natolik transparentní skutečností, že ji nemohou přejít ani náležitě poučení jedinci, kteří už dávno počítají s diferencí mezi filmovými a literárními výrazovými zákonitostmi a specifiky a nestavějí jedno médium nad druhé podle vzorečků naivní předpojatosti. Konečně nemístně subjektivní Tertius: I když je vůči knize docela frekventovaně doslovný, přesto je, což je zdaleka to nejsmutnější, "orwellovský" asi jako interní poměry v obchodním řetězci Tesco. Pročež suma sumárově pravím, že nevědomost je v případě (dystopické) filmové podoby 1984 opravdu... síla. // Dodatek: Neobratně maskovaná výprava nuznějšího charakteru k lepšímu dojmu také nepřispívá. 2,5* (18.05.2009)

"1984" je, jak by řekl Douglas, "jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl, a nebylo jich málo". Proto jsem byl na její filmové zpracování velmi zvědavý, ale po zkušenosti z obou Farm zvířat (ty nechutné happyendy!) byla má očekávání zdrženlivá. A o to příjemněji jsem byl překvapen! Zde se žádné ústupky nekonaly. 1984 je skrznaskrz depresivní podívaná z neutěšeného, a narozdíl od Matrixů a spol. tak skutečného totalitního světa (genialita předlohy nejlépe vynikne uvědomíme-li si, že byla napsána ve 40.letech) , kde je podrobeno přísné kontrole úplně vše, včetně myšlenek. ... John Hurt je úžasný, vypadá ještě strhaněji, než když ho roztrhal vetřelec:) Také hudba předběhla svou dobu. Výtky lze mít jen k zestručnění pozadí příběhu a života v oceánské společnosti (především z "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" mělo být přečteno víc než jen pár vět), takže diváku neznalému knihy (a zvlášť tomu, kdo vyrostl na západ od železné opony) nemusí být vše úplně jasné. I tak doporučuji každému! Ale stejně si radši přečtěte knížku:) (01.12.2003)

Jelikož jsem si film 1984 sehnal hned po přečtení knihy, tak jsem neměl problém se v ději nějak orientovat a film jsem bral spíš jako takový obrazový materiál ke knize a bylo by to tak za 4 hvězdičky. Pokud bych ovšem knihu neznal, tak by mě film asi moc nezaujal, protože ve scénáři je spousta děr, takže hodnocení snížim na 3 hvězdy. Ale rozhodně je to lepší, než verze z roku 1956. (01.05.2006)

Nemá smysl mluvit zde o notoricky známém obsahu - kdo nezná, ať se stydí! Nemá smysl zde mluvit o předloze - kdo nezná, je literární idiot!!! namístě je mluvit o zdařilosti této filmové adaptace, a ta je téměř dokonalá. Téměř, viz výhrady zasvěcených, ale ne zcela. I tak jde o film, při jehož sledování jsem měl nutkání řvát a střílet komouše. Pro mě velká deprese (17.09.2007)