První máj

První máj je odnepaměti spojován s oslavou jara a lásky, ale od roku 1890 získal i označení Svátek práce. Počínaje tímto rokem se spojuje s dělnickým hnutím a jeho bojem za osmihodinovou pracovní dobu a důstojnější pracovní podmínky. Dvacáté století se svými dějinnými zvraty – dvěma světovými válkami a politickými změnami – pak několikrát ukázalo, jak si různé ideologie dokázaly tento původně dělnický svátek přivlastnit. Nejinak tomu bylo i v českých zemích. Zpočátku sice manifestace nebyly zakázány, ale přerušení práce se považovalo za protizákonné. Přesto se demonstrací 1. máje 1890 na území Království českého zúčastnilo až 132 000 osob, takže se politické strany rozhodly je pořádat každoročně. Na konci roku 1918 byly požadavky dělníků splněny – byla ustanovena osmihodinová pracovní doba a 1. květen byl prohlášen všeobecným národním svátkem. Oslavy 1. máje se proměňovaly ideologicky i organizačně – po únorovém převratu v roce 1948 bylo zcela zřejmé, jaké politické cíle prostřednictvím tohoto svátku vedoucí KSČ propaguje. Od 50. let se ustálila podoba prvomájových průvodů – v čele pochodující úderníci, alegorické vozy, radostně mávající děti, tribuny zaplněné stranickými funkcionáři, obří portréty vůdců komunistické ideologie a dělnického hnutí. Krátké vzepětí konce 60. let, Pražského jara, majálesu s americkým básníkem A. Ginsbergem spláchla normalizace 70. let. Listopadová revoluce roku 1989 opět smetla mamutí průvody, mávátka i párky. První máj se vrátil pod rozkvetlé třešně, ale politický náboj mu stejně zůstal – začali jej využívat političtí vizionáři, aktivisté nebo příslušníci menšin. Náš dokument se nezabývá proměnami prvního máje až do dnešních dob – snažili jsme se obsáhnout oněch sto let. Ponoření do archivů Československé televize, Národního filmového archivu, Krátkého filmu, ale i do dobového tisku a archiválií Národního archivu vyneslo na světlo zajímavé dobové vzpomínky i málo známé filmové obrazy. Ty jsme doplnili o vzpomínky dosud žijících pamětníků, kteří velké dějiny okořenili svým osobním prožitkem.
Dokumentární film První máj pojednává o více než stoletém vývoji oslav a smyslu tohoto dne. Dokument využívá málo známých a někdy zcela neznámých filmových materiálů z NFA, filmových týdeníků, tiskovin Národního archivu a archivu Národního muzea. Strukturou je to dokument složený ze vzpomínek, z novinových úryvků, z výpovědí nalezených v archivech apod. – všechny tyto pasáže oživují herci svými hlasy. Čili se herci vžívají do rolí novinářů, továrníků, strážníků, dělníků i obyčejných lidí, kteří sledují první máj někdy se zájmem a vervou, někdy s odstupem či ironicky. To vše doplňuje charismatický hlas Viktora Preisse, který nás provází celým více než stoletým vývojem významného dne. Smyslem projektu je ukázat proměny ve společnosti na pozadí svátku, který byl přítomen u všeho podstatného, co se v posledním století v českých zemích stalo. (Česká televize)