State of Play

Ještě před zhlédnutím jsem si říkala - David Morrissey, Bill Nighy, Philip Glenister, i kdyby to bylo sebehorší, tak je aspoň na koho se koukat - jenomže ono se bylo na koho koukat a přitom to bylo dobré. Původní verzi jsem neviděla, nemůžu srovnávat, četla jsem tady výtky, že je to příliš utahané,... to už je ovšem na vás, mně tohle tempo naprosto vyhovuje ... hledání a pomalé přidávání kousků do skládačky, vývoj vztahu Simm-Morrissey .... nepotřebuji aby to bylo velkolepé, stačí když to bude zajímavé a uvěřitelné, a to právě bylo. A kdyby už nic jiného, je tam výborný Bill Nighy. (14.05.2012)

Americký o šest let mladší celovečerní bratříček originálu nejenže ostudu nedělá, on ho dokonce v mnohém převyšuje. Zarazí, že ač má Yates o čtyři hodiny více času, tak se tu nic navíc nestane. Co zarazí ještě více je, že postavy působí propracovaněji v zámořské verzi. Až na ústřední duo jsou takřka všichni spíše figurky natolik odstavené na vedlejší kolej, až se u nejedné z nich nabízí otázka proč tam vlastně vůbec jsou. K tomu si to pět hodin pomalu, krůček po krůčku, zdárně buduje atmosféru, aby v poslední epizodě většina tenze i osudů vyzněla do ztracena nevídaným způsobem. Působí to jak když tomu chybí závěrečný sedmý díl "dny poté". Hlavní linka je ovšem jinak skvěle vymyšlena a duo Simm/Morrissey to táhne. Vývoj jejich vztahu a společné scény jsou hlavním důvodem proč to funguje a proč dát přednost právě této verzi. (03.04.2011)

Britská miniséria nielen so sakramentsky dobrým obsadením ale navyše ešte aj neskutočne dobrá. Dávno sa mi nestalo, aby som sa pri sledovaní 6 častí za sebou, ani sekundu nenudila a s napätím čakala čo bude ďalej a ako to celé dopadne. Myslím, že v ostatných komentároch k tejto minisérii toho už bolo popísané dosť a ja v podstate nemám čo dodať, jedine to, že tento seriál okamžite putuje do mojej top 10 obľúbených seriálov. (21.07.2014)

Šest téměř hodinových epizod plných dramatického děje, točícího se kolem reportáží o smrtelné nehodě poslancovy spolupracovnice a zdánlivě obyčejné drogové vraždy. Obě události se brzy ukáží být propojené. Ale z jakého důvodu, to je záhada, na kterou se snaží přijít tým novinářů z redakce prestižního deníku. Jsou nuceni pracovat ve stresu a utajení, aby je nepředběhla konkurence a nebo hůř - nezastavila policie, které novináři často kříží vyšetřování. Brzy se jim do práce navíc začnou nepříjemně prolínat i osobní vztahy. S postupným odhalováním pravdy se o ně navíc začnou zajímat i "vyšší místa". Za pochvalu stojí brilantní výkony herců (v čele s Davidem Morrisseyem), výborná režie i nevtíravá, ale přesto děj vhodně doplňující hudba. Je obdivuhodné, že scénář dokáže udržet napětí téměř celou dobu, když většina filmů toho není schopna ani na dvě hodiny. Jedinou drobnou výhradu bych měla k málo charismatickému hlavnímu novináři. (20.06.2012)

“I'm sorry, but you're going to have to read that in tomorrow's paper, all right?“ Televize BBC opět nezklamala a nabídla mi výborný seriál (nebo minisérie, chcete-li). To, co se vešlo do dvouhodinového filmu, roztáhl režisér Yates do šesti hodinových dílů, přesto jsem ani jednou neměl pocit, že je děj zbytečně natahován nebo vycpáván. Celkově děj výborně plyne, zápletka se skvěle rozvíjí, občas vygraduje a nezadržitelně spěje k výbornému finále. Nebudu seriál srovnávat s filmem, každý je povedený něčím jiným, přesto se mi seriál líbil o malý kousek víc. A to hlavně díky obsazení. Netvrdím, že bylo zase o tolik lepší než ve filmu (hlavně u postavy Delly mám dilema, kdo jí zahrál lépe), ale působilo na mě ucelenějším dojmem. Musím pak vyzvednout hlavně výkony Johna Simma, Billy Nighyho, Jamese McAvoye a hlavně krásné a úžasně mluvící Kelly MacDonald. Výborná byla i hudba, která nijak nerušila, pouze děj dokreslovala. Takže bych se ani nebál tvrzení, že se jedná o jeden z nejlepších britských seriálů všech dob. Seriál určitě stojí za vidění, šest dílů se dá shlédnout během jednoho dne. A mně už chybí jenom knižní předloha. (06.08.2011)