Žena môjho muža

Poměrně nevyrovnaný film, kde si divák (mužský) poměrně těžko hledá vztah ke Catherine v podání nepříliš výrazné Ardantové. Já být Gérardem, o kterém se ve filmu spíše jen mluvilo, než že by byl rovnocenným účastníkem, tak bych si své pracovní cesty rovněž zpříjemnil ve společnosti jiné ženy. Při pomyšlení, co mě doma čeká za "užvaněnou, frigidní leklou rybu" dvojnásob. Film naštěstí vždy včas povyskočí o level výše, když se na obrazovce zjeví Béartová. Prostitutka ještě nikdy nebyla lépe zahraná. A film ve kterém sám nevím, jestli mě více přitahoval Emmanuellin vzhled nebo hlas. Ač francouzsky nerozumím ani slovo, poslouchat její vyprávění ze setkání s Bernardem byl ohromný zážitek. Pointa mě příjemně překvapila, snad i proto, že jsem s žádnou nepočítal. Jak to v artově vedených francouzských psychologických dramatech bývá. A ač cigaretka k Béartové neodmyslitelně patří, zde s ní byla obzvlášť magická a šarmantní. (25.04.2014)

Český název filmu a jméno Gérarda Depardieua může bez znalosti dalšího vyvolat dojem, že se jedná o další francouzskou třeskutou komedii. Chyba lávky. Je to psychologické drama s erotickým podtextem, drama jako řemen a strašně mě překvapilo. Marně mě napadá, co bych tomuto filmu vytknul, asi proto, že jsem od něj očekával průměr a dočkal jsem se nesmírně zajímavé podívané. Přestože sex a erotika je hlavním tématem, režisérka Anne Fontaine neukázala vůbec nic z toho otevřeně, jak je dnes zažitým pravidlem scénáristů a režisérů. Všechno se odehrává pouze v rovině vyprávění, na bázi výborně napsaných dialogů. Scénář má švih, nenudí a v závěru si na diváka tvůrci připravili vynikající pointu. Decentní Depardieu, výborné obě herečky, atypický milostný trojúhelník, i když vlastně... ale nic už, běžte se na to podívat! ;) (18.03.2006)

Po zhlédnutí tohoto snímku se do budoucnosti obracím s nadějí v očích, že ho manželka pochopila stejně já a také mi pronajme krásnou pracovnici v oboru sexuálních služeb. Obávám se však, a zdejší komentáře mne v tom utvrzují, že ženy v tom viděly něco víc než jen botoxové rtíky Emmanuelle Béart a tak jsou mé naděje patrně plané. Nicméně tento snímek je i tak zajímavým podumáním, které ve francouzštině vyznívá docela smyslně. (08.07.2013)

Žena mého muže = taková manželská náprava (třeštíkovsky řečeno: etuda po 20 letech). Spíše však načrtnutá s poměrně předvídatelným vývojem i vyústěním (nevylučuji ovšem u některého z diváků možnost překvapení). Sexuální napětí přichází spíše jen ojediněle, nicméně milostné mystérium kolem tří postav tu a tam i zafunguje. Těžko říct, nakolik je to francouzskou elegancí hlavních dvou představitelek (leč Béart očividně "plasticky" poznamenaná) a jejich záhadným výrazem a nakolik dialogy, které jsou formovány pouhými náznaky a polovičními sděleními. V zásadě je to ale jen lehce nadprůměrný film (i přes milou rychloseznamku s Joy Division) a já byl obyčejným "nepřesvědčeným" voyerem, jemuž scházelo silnější pouto a sympatie k hlavním aktérům (pozn. feministicky založení jedinci se z konečného ortelu možná i rozpláčou). │60% (01.01.2009)

Na tenhle film se dá dívat různě. Věřím, že někdo ho pojme jako psychologickou sondu do unaveného manželství, někdo se zabaví jen u popisů sexuálních aktivit prostitutky Marlene a pro někoho to může být pervezní slátanina. Pro mě každopádně pecka o lidech, kteří, ať už si to připustí nebo ne, touží po lásce, pochopení, poznání a někdy jsou ochotni se toho dobrat ne zcela tradičním způsobem. A taky vidět znovu Fanny Ardant a Emmanuelle Béart, to je nejen estetický zážitek. (07.04.2005)