Žena mého muže
Nathalie...
Nathalie X
Nathalie...
Réžia:
Anne FontaineKamera:
Jean-Marc FabreHudba:
Michael NymanHrajú:
Emmanuelle Béart, Fanny Ardant, Gérard Depardieu, Wladimir Yordanoff, Judith Magre, Aurore Auteuil, Évelyne Dandry, Prudence Maïdou, Idit Cebula (viac)Obsahy(1)
Catherine (FANNY ARDANT) je atraktivní a úspěšná žena, která žije již 25 let ve zdánlivě pevném manželském svazku s Bernardem (GÉRARD DEPARDIEU). Jejich soužití je bezproblémové až do chvíle, kdy Catherine zjistí, že má Bernard mimomanželský vztah. S pocitem, že ani pořádně nezná svého manžela a jeho skutečné touhy, si najme krásnou prostitutku Marlene (EMMANUELLE BÉART), které dá za úkol vžít se do role Nathalie ženy, která Bernarda svede a vytáhne z něj odpovědi na otázky, jimiž je Catherine posedlá. Místo obvyklého vztahu mezi mužem a ženou však vznikne vztah mezi dvěma ženami. Catherine předpokládá, že bude mít celou dobu situaci pod kontrolou, a začíná se s Marlene pravidelně scházet. To, co se od ní dozví, ji však brzy vtáhne do úplně jiného světa, který ji nejen děsí, ale také postupně mění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (50)
Když dva lidé žijí už dlouho vedle sebe v nudném svazku. Poslechnout si manželovy vzkazy na mobilu .... může trochu narušit zaběhnuté koleje. A když mu, při pátrání po jeho nevěře koupíte ( svoji ) prostitutku tak zjistíte, že svět v němž jste žila ještě včera, je mnohem nudnější, než ten nově objevený v němž žijete dnes. Svět odhalovaných tajemství, svět otázek na které náhle nacházíte odpovědi. Odpovědi, které sice bolí, které vás drásají, ale i perverzně vzrušují a bez kterých už nedokážete žít. Velmi, velmi, velmi erotický film, ve kterém vlastně erotiku ...... nahrazuje slovo. A rozhodně je to skvostná studie nezvyklého trojúhelníku. ()
Nevera, žiarlivosť a vášeň poetickými očami ženy - t.j. kopec kecov a žiadna akcia. Anne Fontaine čerpá erotično z neukázaného a darí sa jej to. A všetky scenáristické prešľapy, ktoré nudia mužského diváka, ospravedlňuje záver, ktorý z filmu robí nadmieru kultivovanú "úvahovú romancu" pre pokročilejšie vekové kategórie. Obzvlášť pre jedincov, motajúcich sa v bludiskách dlhodobých, zošedivelých vzťahov. ()
Anne Fontaine nikdy nic dobrého nenatočila, plus tomu dodává hudba těžkého playera Michaela Nymana. Fanny Ardant mám rád kdekoliv a všude. Depardieu mě už trošku sere, hraje v dobrých filmech renomovaných tvůrců i v naprostých kravinách. Nicméně u tohohle jsem vydržel asi 20 min, dál to nešlo, možná se k tomu vrátím. ()
Po zhlédnutí tohoto snímku se do budoucnosti obracím s nadějí v očích, že ho manželka pochopila stejně já a také mi pronajme krásnou pracovnici v oboru sexuálních služeb. Obávám se však, a zdejší komentáře mne v tom utvrzují, že ženy v tom viděly něco víc než jen botoxové rtíky Emmanuelle Béart a tak jsou mé naděje patrně plané. Nicméně tento snímek je i tak zajímavým podumáním, které ve francouzštině vyznívá docela smyslně. ()
Žena mého muže = taková manželská náprava (třeštíkovsky řečeno: etuda po 20 letech). Spíše však načrtnutá s poměrně předvídatelným vývojem i vyústěním (nevylučuji ovšem u některého z diváků možnost překvapení). Sexuální napětí přichází spíše jen ojediněle, nicméně milostné mystérium kolem tří postav tu a tam i zafunguje. Těžko říct, nakolik je to francouzskou elegancí hlavních dvou představitelek (leč Béart očividně "plasticky" poznamenaná) a jejich záhadným výrazem a nakolik dialogy, které jsou formovány pouhými náznaky a polovičními sděleními. V zásadě je to ale jen lehce nadprůměrný film (i přes milou rychloseznamku s Joy Division) a já byl obyčejným "nepřesvědčeným" voyerem, jemuž scházelo silnější pouto a sympatie k hlavním aktérům (pozn. feministicky založení jedinci se z konečného ortelu možná i rozpláčou). │60% ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (6)
- Herečky Fanny Ardant a Emmanuelle Béart získaly v roce 2004 nominace na Cenu publika na Evropském filmovém festivalu. (imro)
- Režisérka a scénáristka Anne Fontaine je původním povoláním herečka a tanečnice. Její první autorský film, Les Histoires d’amour finissent mal…en général vznikl v roce 1993 a vyhrála s ním Cenu Jeana Viga na stejnojmenném filmovém festivalu. Za scénář k snímku Nettoyage à sec (1997) získala spolu s Gillesem Taurandem Zlatou Osellu na filmovém festivalu v Benátkách. (imro)
Súvisiace novinky
Coco Chanel všude kam se jenom podíváš
Dalo by se nadneseně říci, že kdo ještě nemá v dnešní době nějaký ten životopisný film, tak jako by neexistoval. Biografické snímky se natáčí jako na běžícím pásu a atraktivních životních příběhů je… (viac)
Reklama