One Tree Hill

Seriál jde rozdělit na tři etapy. 1.-4. Série jsou dějově i emočně nabité a OTH nechává všechny ostatní teen seriály daleko za sebou. Konec čtvrté série s sebou přináší i vhodný čas pro ukončení seriálu, CW se ale rozhodlo pokračovat. Děj v 5.-6. sérii se posune o čtyři roky vpřed, tempo zpomalý a hraje se spíše na nostalgickou strunu. Konec šesté série je ještě vhodnějším místem pro uzavření seriálu než tomu bylo na konci té čtvrté, CW rozhodlo: Jede se dál! 7.-8. série probíhá již bez účati ústředního páru a dalších známých vedlejších postav, což se ukáže být katastrofou pro celý seriál. Děj je plytký, patetický a především nudný, staré postavy ztrácí jiskru a nové jsou mdlé a nevýrazné (snad s vyjjímkou Alex Dupré). Z pětihvězdičkové záležitosti OTH odplulo do kalných vod průměru. Máme tu tedy další klasickou oběť nenažranosti amerických studií. 1.-4. Série 90%, 5.-6. Série 80%, 7. Série 60% 8. Série - sledování jsem raději po dvou dílech ukončil. (24.08.2011)

Jeden z nejlepších seriálů, které znám a ve své seriálové kategorii si myslím, že jednoznačně vede. Za tu poměrně dlouhou dobu, co jsem tento seriál sledoval se na něj nabalila spousta vzpomínek a emocí z mého reálného života. Při vzpomínce na něj si, krom jiného, vzpomenu určitě i na svůj "pohodový" život na kolejích a předhánění se se svými skvělými kámoši, kdo dřív dokouká danou sérii a na to jak mě jeden z nich neustále štval tím, že mi děj dopředu vyzrazoval :-) Na seriálu bylo skvělé sledovat to, jak se postavy v něm vyvíjí od jejich pubertálních let až po jejich rodinný život a zároveň snad neexistoval moment, kdy bych se mohl začít nějak víc nudit. Seriál neustále překvapoval. Obzvlášť v momentech, kdy to člověk nejmíň čekal. Snad jen poslední 9. série mi přišla kapku moc černo-bílá a vzpomínková, ale to se dá pochopit a seriál si určitě závěrečné poohlédnutí za minulostí jeho hrdinů určitě zasloužil a člověk si u toho sám docela pěkně zavzpomínal, co během té doby, co seriál sledoval, všechno prožil. (04.04.2012)

Jestli existuje televizní žánr, ke kterému se pojí největší předsudky ohledně (ne)kvalit, je to jednoznačně teen drama. Mezi obvyklé výhrady patří nerealističnost vztahů i situací, strojenost dialogů, věk herců hrajících teenagery… No, proti tomu poslednímu ani Tunteet Pelissä neuspěje, ve zbytku ale směle převyšuje většinu konkurence, a to i navzdory tomu, že taktéž zastupuje žánr, který pro změnu nesnáším já (sportovní). Před nějakými sedmnácti lety proutník a hajzlík Dan Scott zhruba ve stejné době oplodnil dvě dívky, jednu opustil, u druhé zůstal. Dnes jsou jeho synové téměř na prahu dospělosti, z opuštěného Lucase vyrostl správný teen hrdina, z Nathana zlomyslný fracek. Bratrská rivalita (o post basketbalové star, o lásku otce, o nejsmutnější roztleskávačku světa Peyton) je jednoduše nejdůležitějším hnacím motorem děje, seriál nicméně zároveň stejně dobře zvládá veškeré nevyhnutelné romantické linky hlavních postav. Tou nejzajímavější pro mě paradoxně ovšem není ani jeden z bratrů, ani matky, ani otec, dokonce ani ona smutná roztleskávačka, nýbrž její BFF Brooke (skvělá Sophia Bush), správná mrška i holka do nepohody s úžasně sexy chraplákem, která drží seriál nad vodou i ve slabších chvilkách. Těch bohužel přijde hned několik, většinou kvůli až nesnesitelné otravnosti některých vedlejších postav (Jamie, Millie) nebo vyloženě zbytečným linkám (Mouth s09 anyone?). S Brooke, vynikající finálovou řadou, pohodovou muzikou a cool vizuálem navíc to ale i tak TP utáhne na solidní čtyři hvězdy. (25.11.2013)

Hodnotím po shlédnutí zatím 11ti dílů, ovšem během dvou dní... One Tree Hill mě chytil a nechce mě pustit. Je to seriál, který se může ze začátku jevit jako taková ta klasická americká hloupost plná krásných mladých lidí s jediným životním cílem, a tím je sport, roztleskávání a párty. Ale když dáte seriálu šanci a vydržíte díl dva, zjistíte, že to tak jednoduché a hloupoučké vůbec není. Rozjeté je to slibně, ale když si představím, že je přede mnou ještě 8 sérií, tak se trochu obávám kvality. Zatím jsem ale spokojená, chodila jsem okolo seriálu několik let jako kolem horké kaše a pořád nevěděla, jestli do toho jít nebo ne... tak jsem ráda, že jsem to zkusila, stojí to za to. _____ Po týdnu jsem v polovině 3. série. Pořád je to bomba, Haley je úplně blbá a zbožňuju Nathana. (26.04.2011)

Dlouho jsem uvažoval, zde se pustit do hodnocení tohoto seriálu. Uvažoval jsem nad tím hlavně z toho důvodu, že určitě nebudu schopen najít ty správná slova, jakými bych charakterizoval jeho dokonalost. Ale jelikož nastal čas mého třicátého komentáře, chtěl bych ohodnotit něco, co za to opravdu stojí - budu mluvit stručně, ale jasně. Ještě nikdy v životě se mi u žádného seriálu nestalo, abych ho „přelouskal“ téměř v kuse, s maximálním zaujetím a vášní, jakou si ani nedovedete představit. Ano, je to tak. Velice mě zaujal děj, postavy, prostředí, myšlenky, citace, hudba, prostě vše. Velmi oceňuji, že se jedná o takový ten „lidský“ seriál, rozuměj seriál, který se zabývá pocity obyčejných lidí v jejich každodenním životě. V žádném případě se zde nedočkáte žádných šroubovitých dialogů, přesně naučených scének a do puntíku sehraných scénářů. Místy jsem měl pocit (a řekl bych, že se nemýlím), že šlo o částečnou improvizaci a to mi jen více a více potvrzovalo, na jak kvalitní kousek jsem to narazil a jaká čest se mi dostala tím, že jej mohu sledovat. Od maximálního hodnocení (=100%) mě dělí jen jedna věc. A to fakt, že po odchodu Lucase a Peyton už mi tam něco chybělo, ta jiskra, šťáva, nevím, jak to charakterizovat. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o nadčasový snímek, kterému se ještě jednou určitě dostane větší pozornosti, než je tomu dnes. Mohu říct, že každá série měla něco do sebe (ať už krásná sonda do života středoškoláků, tak později maturantů i jejich dalšího života), ani na chvíli jsem se nenudil. A i když jsem si po několika hodinovém sledování párkrát říkal takové to „Ok, pro dnešek dost, budu pokračovat zase zítra“, nešlo to. Ke konci každého dílu Vás scénáristé navnadí do takové míry, že nejste schopni se odtrhnout a „ještě jeden díl“ (:D) si prostě musíte dát. Ne vážně, tohle za Váš čas určitě stojí. OTH mi dal do života víc, než kterýkoliv jiný seriál. Právě s jeho pomocí jsem si uvědomil a srovnal v hlavě určité věci, určitým způsobem vnitřně dospěl a uvědomil si, co od života chci a kam směřuji. A o tom, kolik mi toho dal, co se do angličtiny týče, snad zase někdy příště. Takže pánové scénáristé, díky za tento úžasný skvost v dnešní záplavě prostoduchých seriálů, které našemu milovanému OTH nesahají ani po nehet na malíčku. Všechny klobouky dolů, já se Vám hluboce a upřímně klaním. 99% (30.07.2011)