Takešiho hrad

Je tomu už asi tak štyri mesiace, čo som zverejnil komentár ku bizarnej krkolomnej reality show "Ninja Faktor". Tie isté slová môžem použiť aj v tomto prípade. Len ešte úvodom dodám, že toto je tá skutočná legenda. (a teraz sa budem opakovať) - "Takáto, takmer sebevražedná, športová súťaž môže vzniknúť jedine v krajine vychádzajúceho slnka, v ďalekom Japonsku. Prekonať totiž v stanovenom časovom limite náročné prekážkové dráhy nie je nič jednoduché. Viacero súťažiacich to pocítilo na vlastnej koži a som presvedčený o tom, že to veľa krát dosť bolelo. Hold národ, pre ktorý je charakteristické harakiri, či kamikadze sa pri "Takešiho hrade" určite skvele zabáva. Japonci sú divní." ** (08.09.2011)

Japonci jsou opravdu šílení. Můj brácha tuhle bláznivou soutěž sledoval pravidelně. Mě potom chytla taky. Vždycky jsme čekali na závěrečnou bitku, kdy se jde dobývat hrad. Ne vždycky byl ale dobyt. Tuším, že po sobě stříleli nějakými barevnými balónky, které byly naplněny barvou nebo čím. Komentář nám překládal děda z Němčiny. (09.02.2009)

Není divu, že Japonci můžou donekonečna padat a třískat sebou, když jich jen v Tokiu je 30 milionů. To u nás by se natočily dva díly, a už by se vyčerpala veškerá dispozice adeptů. Netradiční disciplíny nabízejí netradiční podívanou na netradiční držkopády, a tak jsem občas po škole zapnul COOL a rád si zchladil hlavu u sledování padajících ťamíků. Jojo, ten pořad byl slušnou odreagovačkou. Jediné, co mě ale nesmírně iritovalo, že kvůli nedostatečnému vysvětlení (nebo spíš kvůli nechtěnosti zdržování se nad zbytečnými pravidly) jsme mohli vidět jak jeden šikmookáč vypadl na jedné disciplíně a potom jsme toho stejného mohli vidět na následující. Samozřejmě, že divákům je fuk, který Japonec to zase nevyhraje, a těm pozornějším dojde, že každý má určitý počet pokusů na disciplínu, ale celkem dost to snižuje věrohodnost pořadu. (07.09.2016)

Jó, kde jsou ty časy, kdy jsem Takeshiho hrad žral na německé DSF a nemohl vynechat ani jeden díl. Pravda, už tehdy mi přišlo divný, že když ukážou vypadnutí tolika soutěžících a v dalším kole jich je skoro stejně, že to nějak nesedí,... Ale co, kvůli zábavným úkolům a hlavně držkopádům jsem tu soutěž miloval. (26.12.2011)

Cítíte tu bolest? Ano, správně, to cítíte bolest účastníků této soutěže. Pokud vám jako Japonci v 80. letech už nebyl život milý nebo jste si jenom potřebovali pořádně namastit kapsu, tak jste se mohli přihlásit právě do této soutěže. Pokud vám nenaklepali řízky už v první disciplíně, tak vám v těch dalších udělali z páteře druhou Irohazaku. Asi každé české dítě narozené mezi lety 2000 - 2005 si tuto show užívalo plnými doušky, joo to jsme my Češi, cizí utrpení = nejlepší utrpení! (10.10.2021)