Hitler: Vzostup zla

Dosť dobre na TV produkciu. Führera už stvárnilo množstvo hercov a aj keď Bruno Ganz (Pád Tretej ríše) bol asi najlepší, aj Robert Carlyle sa v tejto nacistickej roli našiel. O druhej svetovej je to natočeného požehnane, ale Vzostup zla je výnimočný práve tým, že umožňuje stáť u zrodu Hitlerovho nacistického Nemecka. Celkom verne sa to drží faktov a je skutočne obdivuhodne, ako sa vynikajúci rečník Hitler, dostal od krčiem až do samotného čela ríše. 1. diel - 85% Druhý diel mi príde trochu slabší, zatiaľ čo v prvom sledujeme Hitlera ako buduje svoju stranu, v tej druhej vidíme viac s jeho života čo ma osobne moc nezaujalo, ale ako náhle vidíme ako naloží s Ernstom Röhmmom alebo príhovor v Mníchovskom divadle budí pozornosť. Zriedkavý film v tomto žánri, ale o to viac cenný. 2. diel 80% (13.09.2016)

Vzestup zla má hodně směšné obsazení, Geli je navíc blondýna (!) a celkově bylo "nutno" spoustu dalších klíčových momentů potlačit v rámci slepé dramatičnosti. Inu, je smysluplné projít si s Adolfem cestu k totálnímu pádu, ale když už se tak děje, je lépe zvolit například starší projekt Hitlerova SS: Portrét zla. (27.12.2010)

Velice povedený TV film ve kterém divák sleduje jak se Hitler dostává k moci od proslovů v hospodách až k přebírání moci nad Německem. Film slouží velice dobře jako doplňení znalostí o Adolfu Hitlerovi, jelikož se film nezabývá tím jak masakroval židy za 2. sv. války ale dozvíte se jaká byla jeho cesta k moci. Navíc ve filmu exceluje Robert Carlyle, který Hitlera zvládl na výbornou. (29.07.2007)

Nechtěla jsem se na to dívat, protože Robert Carlyle nevypadá jako Hitler ani náhodou. Jenomže: strhlo mě to. On není zlem na povrchu, zato je zlem uvnitř. Ještě velmi nesebevědomým, ostýchavým, zlem, které si teprve hledá cestu k moci a není přesvědčeno, že ji najde. A našlo ji. Carlyle zahrál tenhle přelom tak přesvědčivě, že jsem úplně zapomněla, jak odlišně od Hitlera vypadá. On se jím prostě stal. ___ Ať už je takhle historka jakkoliv vyfabulovaná, je velice, smutně a taky varovně uvěřitelná. (13.09.2013)

Dýlka 3 hodiny je smrtelná a označení "televizní" mě taky odrazovalo, ale nějak jsem se rozhodnul, že se na film zkusim podívat. A bylo to přesně, jak jsem čekal. Nudný, šíleně zdlouhavý a navíc jsem chvílema nevěděl, jestli se koukám na film o Hitlerovi. Robert Carlyle měl akorát stejnej knír, ale tim to nějak končilo. Chvílema jsem měl pochybnosti, jestli nesleduju životopis Chaplina. Možná bych to byl schopnej zkousnout jako seriál rozdělenej na 6 dílů po 30 min, ale na jeden zátah to pro mě bylo docela utrpení. Navíc je znát, že film je televizní, takže nejrůznější reálie jsou spíš k smíchu. I když kanaďanům (případně američanům) to asi nedocvakne. Zhruba v půlce jsem to vzdal a zbytek odložil na neurčito. Trvalo asi měsíc, než jsem se k tomu znovu dostal. Jelikož se mi povedlo minulej tejden uklouznout, pěkně si namlátit a udělat ze sebe dočasně invalidu, tak jsem se odhodlal, že se zkusim na ten zbytek podívat. Za normálních okolností bych šel radši do baru na pivo, ale mam naraženou kostrč a barová stolička neni moc pohodlná. Takže jsem si pustil zbytek filmu, ale nějak už mě to nebavilo vůbec a v podstatě jsem ten zbytek jen tak proklikal. Lidem se film asi líbí, jak je vidět na hodnocení, takže možná jsem divnej já, ale podle mě ten film stojí za hovno. (03.10.2010)