Hitler: Vzostup zla

Historicky zhruba presná freska o nástupe jedného z najväčších tyranov v dejinách. Skutočnosť že ide o televíznu produkciu si ani nevšimnete Carlyle, vám to totiž nedovolí. Rise of Evil je jeho one man show, ktorú zvláda bravúrne ( nedáme anketu či bol lepší Hitler Trojan alebo Carlyle ? :-) ). Tento film je hlavne memento pre budúce generácie, aby nedopustili aby sa psychopatickí niemandi "s víziou" dostali k absolútnej moci . V tom spočíva jeho význam i miesto v kinematografii. Chvíľu som rozmýšľal o absolútnom hodnotení, avšak toho Hitlerovho súkromia bolo trochu viac než by som od filmu snažiaceho sa zmapovať dejiny očakával, v tomto za fenomenálnou Konferenciou vo Wansee Duguayov Rise of Evil zaostal. 9/10 (30.05.2006)

I géniové zla a arcizločinci se museli narodit, byli malými dětmi, měli své rodiče, sourozence, lásky i nenávisti, vzestupy a propady. Skutečnost, že Hitler byl (snad?) poloincestní dítě, krutý stařecký otec, který byl v jedné osobě i svéhlavým strýcem, rozpor mezi skutečnými schopnostmi a neúměrnými tužbami minimálně exaltovaného mladíka, to všechno jsou mateřské půdy pro zrod latentních psychotiků, polotovarových vzdělanců, koukolíkovských deprivantů, lidí, žijících s více či méně závažnými poruchami osobnosti. Poněkud překvapující je v této souvislosti poznání, že Hitler nebyl prvoplánovým zbabělcem ani skrznaskrz lží prosyceným rádobyhrdinou. Co zaráží mnohem více a co film zachycuje přesně, to jsou reakce jednoho z nejkulturnějších a nejvyspělejších, navíc největších evropských národů. Autorský tým se poprávu koncentruje na nosná období Hitlerova života: na události počátečního zakladatelského období NSDAP vrcholící mnichovským pučem i na dobu bezprostředně předcházející nečekanému převzetí moci a posléze noc dlouhých nožů; právě tady, v tomto místě a čase, se dotváří hitlerovský mýtus, jeho splývání s německými mocenskými světovládnými aspiracemi. (Vyhasne až během posledních výstřelů druhé světové války a v doutnajících uhlících přežívá neonacisticky pro některé z nás dodnes. Přes některé nedůslednosti a sporná místa chronologie prvního nacistického válečného zločince VZESTUP plní své poslání. Poslání varování a výzvy. Výzvy humanismu a úcty k lidským právům. (24.12.2010)

Vzestup zla má hodně směšné obsazení, Geli je navíc blondýna (!) a celkově bylo "nutno" spoustu dalších klíčových momentů potlačit v rámci slepé dramatičnosti. Inu, je smysluplné projít si s Adolfem cestu k totálnímu pádu, ale když už se tak děje, je lépe zvolit například starší projekt Hitlerova SS: Portrét zla. (27.12.2010)

Chorobně žárlivá zrůda využívající moderních technologií, jehož milenky spáchaly sebevraždu, mediálně známá jako bohatý státník, morálně bezúhonný, muž tíhnoucí k rodině. Stal se "idolem starších žen, které o něj chtěli pečovat, a mladých, které v něm viděli otce". Svérázný protest Němců proti globální ekonomické krizi. (13.09.2017)

Právě jsem v televizi shlédnul první díl a jsem opravdu nadšený. To, co dokázali kanadští filmaři vytvořit při tak malém rozpočtu, je opravdu obdivuhodné. Autoři nevsází na kulervoucí bojové scény nebo milionové efekty, ale do popředí vysunují příběh, který je už sám o sobě tahákem jako hrom. K tomu všemu se přidávají výborné herecké výkony v čele s exelujícím Robertem Carlylem, který, ač jako Hitler moc nevypadá a ze začátku vám díky tomu bude v téhle roli asi dost vadit, v průběhu filmu jasně dokazuje, že opravdu ví, co a jak chce hrát a taky to tak hraje. Budete mu věřit každý pohyb, každé gesto a dokonce i to autentické hitlerovské zlo, které mu přímo čiší z očí. Vzestup zla je dozajista jedním z nejlepších filmů popisujících předválečné události v Německu a jedním z nejlepších televizních filmů vůbec. Pokud se chystáte na maturitu z dějepisu, nemáte lepší volbu. (03.05.2005)