Rodáci

Tolik Odpadu nema ve svem hodnoceni ani Major Zeman. Televiznich 22 dilu nemam, mam vsak verzi,ktera vzesla primo od tvurcu a je v dilech 13,jejichz minutaz mela byti dokonce delsi nez ta 22 dilova, vytvorena sestrihanim prave z techto zminovanych originalnich 13 .dilu. Serial byl natocen na motivy romanu Jaroslava Matejky "Kam jdete rodaci" a "rodaci a odrodilci". 1.Dil: Za okupace, v malem mestecku Radec (urceno podle vlakoveho nadrazi) lezicim v brnenskem kraji se potkavame s hlavnimi protagonisty.Bezesporu hlavnim je sestnactilety student mistniho gymnasia ,sextan Petr Vitasek (Jan Stastny) . Petr se stava svedkem zabiti spoluzaka gestapem.Snazi se sblizit s gymnazistkou Zdenkou.Ve meste probiha velke zatykani.Petr po svych problemech s telocvikarem Svecem je nucen opustit gymnazium. V prvnim dile neni o zadne komunisticke ideologii ani reci,propaganda veskrze zadna. Dokonce zazni veta od nekomunisty Ferdy(Stanislav Zindulka) "ja jsem komunistum nikdy nerozumel".Jedna se o dejove pomaly film z protektoratu. Prave z toho nedelniho,vychazkoveho tempa lze urciti, ze se jedna o mnohadilny serial.Tvurci se snazili nas seznamit s hlavnimi protagonisty. Na mne nejvice zapusobil stary Ruzicka (Rudolf Hrusinsky) u vyslechu,prestoze nerekl ani slovo,jeho vykon byl excelenti. 2.dil: Petr nastupuje do prace v cihelne kde kope hlinu. Vztah se Zdenkou neni jednoduchy,Petr neni vubec pripusten k jejimu telu. Resi to seznamenim se v cihelne s Ankou, bez sveho muze zijici zenou,ke ktere zacne dochazet a delat ji spolectnost. Vitasek starsi je clenem odboje,snazi se na nej napojit ruzni lide se zajmem o protinemeckou cinost.On je zmaten, odmita jakekoliv sve spojeni s odbojem. O Petrovu vztahu s Ankou se dozvi i jeho rodice,mame ho bije a otec mu zakaze se s ni stykat.Vzapeti je Vitasek starsi zatcen gestapem. Opet ani naznak propagandy,pouze valecny pribeh. 3.dil: Po zatceni sveho otce je Petr vyhozen z cihelny,dostava se mu vsak pomoci od dalsich clenu odboje a nastupuje na velkostatku u statkare Krasy jako hajny,lesnik a holka-kluk pro vsechno.Udobruje se se Zdenkou,ktera vsak jeste stale neni pripravena na vice nez povidani si.Vitasek mladsi se tak nebrani pohledne sestre Krasy ,ktera ho svadi a dela vse mozne aby ho dostala.Petr ukryva ve sklepe na statku dva ruske partizany ,pri jejich odchodu mu jeden z nich da pistoli.Na statek prichazi nemecky spravce Swarc.Petr opet nachazi spolecnou rec se Zdenkou a tentokrate se mu dostane toho ceho si muz od zeny vetsinou zada.Vzapeti se dozvi ,ze jeho otec byl odsouzen k smrti a ceka na popravu,slibuje pomstu,strasnou pomstu. Na zamku si ho vola Swarc ,Petrovi omylem vypadava pistole,nemecky prisluhovac se desi,dere se po vlastni zbrani avsak Petr je rychlejsi a spravce po dvou zasazich umira. Opet obycejny valecny pribeh,bez jakehokoliv naznaku manipulace. Dokonce Krasa po oznameni od jeho matky ze bude vydeden zvola " nu coz dam se tedy k bolsevikum,ze statkare proletarem..!" 4.dil: Petr utika ze statku, skryva se v hajovne u hajneho,pozdeji prechazi k partyzanum, zde se potkava s muzem Anky.Statkar Krasa je vydenen svou matkou a nasledne poslan do rise,jeho slova pri odjezdu. "Tak se tady mejte hezky,protoze az se vratim tak mam takovy pocit, ze tady budou bolsevici..." Blizi se konec valky ,gestapo je stale agresivnejsi,Ruzicka se jde radeji schovat k partyzanum,pri nasledne akci v boji o most je vsak ranen a nasledkum zraneni podleha.Petr breci. Pri nasledujicim prepadnuti statku je vsak pri ustupu zranen a dil konci s otazkou "Prezije to Petr?". (11.12.2008) (menej) (viac)

Odpad nedám, protože to je skvělý studijní materiál, cosi jako nacistický Žid Süss z roku 1940. V současné době (2024) vytáhla tohle veledílo slovenská Markíza International (hahaha!!!), protože opakovat pořád dokola majora Zemana, Okres na severu nebo Ženu za pultem už asi nebylo únosné. Autorem scénáře byl asi především tvůrce románové předlohy Jaroslav Matějka, který patřil k těm režimním spisovatelům typu Pilaře, Pluhaře nebo Kalčíka. Ve Vitáskovi se asi viděl sám, nakonec jeho osud byl trochu vzdáleně podobný jeho hlavnímu románovému hrdinovi. Tento celoživotní pracovník ústavu marxismu-leninismu KSČ a celoživotní člen komunistické strany nemohl vysmahnout nic jiného, než romány Rodáci a odrodilci a Kam kráčíte rodáci? A ne pokyn své strany tedy ke čtyřicátému výročí jejího vítezství vzniklo tohle veledílo. Zajímavé je, jak bez zábran předvedli (přes manipulativní dehonestaci svých politických protivníků – především národních socialistů, méně lidovců a nejméně sociálních demokratů) brutalitu a pohrdání zákony při převzetí moci, i třeba fakt, jak jim už od první chvíle sloužila Státní bezpečnost k likvidaci potencionálních i skutečných nepřátel. Matějkovi a jemu podobným asi nedošlo, že vlastně ukazují (po příslušném odfiltrování) něco, na co sice byli v době své vlády hrdí, ale co se ve skutečnosti příčí všem atributům toho, čím se sami tak rádi oháněli a chvástali – humanismem, spravedlností, láskou k lidem i vlasti. Seriál končí krátce po únoru 1948. Už tehdy jsem litoval Jana Šťastného, protože svým Vitáskem se naprosto zesměšnil a to dohromady mnohem víc, než celá ta záplava ostatních herců dohromady. Se seriálem mám ale spojené jiné jméno. Seriál totiž vyvolal ve své době bouřlivé a nutno říct že i posměšné a odsuzující reakce. Ve Svobodném Slově patřila k nejhlasitějším kritikům právě mladá Mirka Spáčilová, která se nebála seriál patřičně „ohodnotit“. Svobodné Slovo šlo tehdy v létě 1988 na dračku, protože se zde otiskovaly dopisy diváků, vesměs stejně peprné, jako její umělecká kritika. Adamec, a především Matějka se zase bránili díky čs. Televizi a Rudému právu. Adamec argumentoval úplně stejně, jako tvůrci vlastně svým způsobem podobných dnešních sraček, že prý diváci nejsou dost vyspělí a mají špatný vkus. Paradoxem je, že přitom v době, kdy Rodáci běželi v televizi dotáčel naopak skvělý seriál ze sportovní prostředí Dlouhá míle. To byla reálná ukázka a hlavně kritika tehdejšího režimu (i když zabalená do sportovního hávu) a jako kdyby předznamenávala to, co přišlo dřív, než si onen Matějka, ale možná i Adamec představovali. Dlouhou míli ale napsal jistý Ivan Hejna, syn Jiřího Hubače, který měl kvalitní scenáristiku na rozdíl od režimního pisálka Matějky v krvi. Matějka svůj opus zase hájil tím, že chtěl mládeži předvést ono období války a let po ní jako – dobrodružství a ne jako učebnici. Diváky měla ke sledování asi taky přitáhnout na svoji dobu docela slušná záplava nahotinek, Ljubou Krbovou počínaje a Nelou Boudovou konče, Žáková a Bartůňková se držely zpátky. Jinak z retro pohledu byl seriál udělán velmi pečlivě, poněkud směšně vypadaly „bojové“ scény, Adamcovi měl někdo vysvětlit, že za druhé světové války se vojáci už nestavěli do hustých řad nebo chumlů jako za Marie Terezie. Vůbec akčnost (s výjimkou nakládačky, kterou dostal Vitásek v posledním díle) byla slabou stránkou celého veledíla a vrcholem byla komunistická parafráze na zapomenutý pochod studentů na Hrad, kdy v čele davu odpůrců komunistů vyváděl s americkou vlajkou a šíleným výrazem v obličeji Karel Roden (bývalý kolaborant a syn národního socialisty Petra Kostky) podporovaný Danielem Landou. Tady se mladí reakcionáři stáhli před pevným krokem postupujících příslušníků SNB, v tom skutečném případu v Praze dostala mládež nakládačku, proti které byla ona dobře zorganizovaná akce na Národní Třídě selanka… (02.02.2024) (menej) (viac)