Americký priateľ

Osobitá noirová kriminálka si plyne v pomalém tempu s důrazem na realističnost akce i vhodně obohacující rodinnou linku, aby o to více Wenders několikrát překvapil lehce podivným vyústěním. Všechny tři hlavní postavy si zachovávají určitý kus tajemna a ač se film chvílemi výrazně soustředí na jejich psychologii, stejně každý z protanogistů minimálně jednou záhy překvapí zcela neočekávatelným konáním. Chvílemi mi to svým „ujetým“ nádechem s kouskem tajemna (a zároveň tou vizí prostředí, kde se vražda stala normální, téměř každodenní záležitostí) připomínalo Blierův Studený bufet, i když nenechte se zmýlit, ve Wendersově filmu je humoru naopak velmi pomálu. Jako milovník kvalitního krimi ze staré školy jsem se i zde hodně bavil, pánové Hopper a Ganz mi ve svých osobitých rolích dobře sedli a ocenil jsem i propracovaný vizuál. Nicméně souhlasím s výtkou mnoha spolukomentujících ohledně několika až zbytečně natažených dlouhých scén, v nichž i film s tak podmanivým dějem a dobře budovanou atmosférou chvílemi ztrácel na napětí. 80% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (25.03.2021)

Je toho všeho moc. Myslím těch filmů, skvělých režisérů. to aby měl den tak čtyřicet hodin, takhle se to stíhat nedá. Americký přítel je toho jasným důkazem. Velmi zdařilá road movie, který sice v žánru chybí, ale na to fakt dlabu. Pro mě tam vždycky bude. Po skončení, na mě dýchlo něco, co ani nevím, jak přesně popsat. Možná to bylo Wendersovou režií, ale měl jsem jen takový pocit, jako při sledování V běhu času. Spokojenost a naprostá uvolněnost, to jsem z toho cítil. Bude se Ti muset asi víc věnovat, Wime, slibuju. (03.11.2015)

Asi to bude i tím, že se jedná o můj nejmilejší žánr, ale tento noirový mysteriózní psychothriller se mi líbil až překvapivě moc. ,,Překvapivě", protože od Wima Wenderse, tvůrce pomalých, uměleckých, jaksi introvertních filmů jsem takový nářez nečekal a trochu jsem se bál, aby nešlo o krok vedle. Wenders kamerou úplně maluje a povolání hlavního hrdiny (vyráběč rámů) tak dostává symbolický význam. Wenders má cit pro detail a nádherné aranžování scén, celým filmem tak prostupuje nevyjádřitelně zajímavá atmosféra. Jen dva příklady (trochu spoilerového charakteru): 1. Po scéně vraždy ve vlaku, v největším napětí, projíždí vlak tunelem a z postav náhle vidíme jen obrysy. 2. Když se Jonathan dozví, že podle krevních testů brzy zemře, jistý gangster si kousek dál zkouší jakoby nic hrát podivné melodie na piáno... Jsou to zdánlivě jen drobnosti, ale právě ty dělají v mých očích z obyčejné kriminálky umělecké dílo. Americký přítel působí trochu jako by natočili Wenders, Lynch a Hitchcock společně jeden film. Vzhledem k tomu, že všechny tři mám moc rád, je pro mě hodnocení tentokrát zcela jednoznačné. (16.01.2012)

Zasmušilá existenciální gangsterka pro diváky, kteří ocení nedořečenost, úkroky stranou, mafiány závidějící poklidné zaměstnání rámařům obrazů a zpytující vlastní nitro (Hopper v jedné ze svých nejsoustředěnějších nepsychopatických rolí), kameru poklidně malující velké celky měst a oblohy, vraždění jen amatérsky upachtěné a ani trochu cool; určitě ne pro ty, kdo hledají naplnění žánrové formule, do detailů rozkrytou zápletku, motivace jako housky na krámě a bezchybnou profesionální akci. ****1/2 (11.05.2015)

Podivuhodný příběh průměrného člověka, jenž znejistěn těžkou nemocí a sveden velkou sumou peněz upadne do neprostupného a neprobadatelného labyrintu vražedných intrik. Psychothriller zdařile kombinovaný s road-movie, která nás provádí džunglí Hamburku, Paříže a New Yorku. Řemeslně zručná sbírka odkazů na díla klasiků filmového thrilleru, kteří si tu zahráli i drobné gangsterké roličky (Nicholas Ray, Sam Fuller, Peter Lilienthal, Daniel Schmid, Jean Eustache a Lou Castel). V hlavních rolích herci naprosto rozdílných typů: Bruno Ganz a Dennis Hopper. Z Hopperovy evropské herecké anabáze zřejmě nejlepší výkon. (23.08.2005)